Dobrý den, pokusím se být stručná. Je mi pětadvacet let a s manželem (42) jsme spolu osm l…
Dobrý den, je mi 20 a právě prožívám svůj první partnerský vztah. Má u mě ovšem docela net…
Všechno si musím vydřít, zasloužit. Naučili mě to tak. Jak z toho nezdravého nastavení ven?
Jak poznat, že jste došli na konec cesty?
Nikdy jsem s nikým nechodil a vlastně mi to nechybí. Co když ale jednou budu litovat?
Zemřel mi manžel. Vidím víc než kdy dřív, že kolem sebe moc jiných lidí vlastně nemám.
Připadá mi, že jsou všichni lepší než já. Nedaří se mi ve škole, v práci ani ve vztazích.
Z manželství se nám vytratila blízkost. Je čas zakládat rodinu, mě ale ta představa děsí.
Nemáme už s mužem nic společného, často se hádáme. Má takový vztah ještě šanci?
Partnerka mi hodně ublížila. Cítím, že jsem se s tím ještě nevyrovnal. Co můžu udělat?
K manželovi už nic necítím, přesto mě v našem vztahu stále něco drží.
Chci žít svůj život s partnerem. On se ale stále vrací k rodičům. To je jeho život.
Pokud máte aktivní předplatné, můžete nám poslat svůj dotaz.