Jakmile se trochu otevřete, přijde studená sprcha. Co se to děje?
Najednou jsme si tak vzdálení… Kam zmizelo všechno to krásné mezi námi?
Jako vysoce citliví máte světu co nabídnout. A můžete to udělat, aniž byste se vyčerpali.
Proč je otázka hranic u vysoce citlivých lidí tak důležitá?
Je těžké citově dospět, když vaši rodiče byli nezralí. Co pro sebe můžete udělat?
Cítíte, že už dlouho dáváte víc, než dostáváte. Přesto se od druhého nedokážete odpoutat.
Vysoce citliví se potřebují naučit, jak o svůj jemně vyladěný organismus dobře pečovat.
Položte si upřímně a s laskavostí sami k sobě dvě důležité otázky.
Únava z přemíry podnětů je pro vysoce citlivé každodenní realita.
Stydíme se za to, jací jsme. Přijali jsme pohled druhých, že je na nás něco …
Ušli jste kus cesty, udělali spoustu práce. Přesto to pořád není ono.
Jak se pozná vysoce citlivé dítě? Potřebuje ve škole zvláštní režim a úlevy?
Problém není vždycky ve vás. Naučte se rozeznat, kdy má smysl na vztahu pracovat.
Déle vám trvá, než si uspořádáte myšlenky. Jak uvěřit, že máte světu co dát?
Opravdu si vystačíte sami? Nebo se spíš bojíte chtít od světa něco i pro sebe?
Vysoce citliví umí být výkonní a kreativní. Co potřebují, aby ze sebe vydali to nejlepší?
Nenechte se svým vnitřním kritikem pořád stavět do latě. Život v pozoru nepřináší radost.
Vysoce citliví mají samotu rádi. Přesto se někdy cítí nepříjemně osaměle.
Zdálo by se, že vysoká citlivost je pro milostný život výhodou. Proč to tak úplně …
Když je toho na nás moc, hlava se prostě odpojí. Tím ztrácíme i kontakt se …