odemčené

Jak vzniká deprese

Je deprese důvod kolapsu, nebo jeho následek? Dá se jí nějak předejít?

7:59
Anna Petříková

Anna Petříková
Psychiatrička

21. 2. 2023

Slovo deprese se skloňuje ve všech pádech, v různých situacích, jazycích, lidmi různých kultur od starověku po současnost. V učebnicích psychiatrie se medici učí, že již Hippokrates o depresi věděl a k její léčbě užíval sílu přírody a lidského těla. Cicero tvrdil, že je způsobena psychologickou příčinou jako smutek, strach nebo hněv, k čemuž se o hodně později tak trochu přiklonil i Sigmund Freud, který depresi označil jako reakci na ztrátu. Dnešní biologický model se zaměřuje na struktury a chemii mozku a tvrdí, že deprese je onemocnění jako každé jiné, a tudíž se k její léčbě dají využít léky. S výčtem teorií vzniku deprese by se dalo pokračovat. Dá se tedy říci, že existuje jedna pravda, jedna příčina, a my ji známe? Jak už to často v životě bývá, věci jsou složitější.

Depresi bychom měli vnímat jako důsledek souhry velkého množství faktorů. O tom, zda se depresivní onemocnění objeví, rozhodují osobnostní rysy, různá traumata, vliv má i původní rodina a sociální učení.

Dále také biologické faktory, které jsou psychiatrickou doménou a které celkem umíme (nebo se o to alespoň snažíme) vědeckými způsoby zkoumat. Těmi jsou genetická výbava, hladiny neurotransmiterů a hormonální změny.

A aby toho nebylo málo, máme ještě ovlivňující faktory, jako je životní styl, nedostatek spánku, alkohol, přidružená tělesná onemocnění, pohlaví, věk, u žen těhotenství či porod.

Svádět tedy depresi na jednu příčinu je snadné, ale bohužel zavádějící, protože deprese jako syndrom je výsledkem neuvěřitelně složitého a dynamického systému. Pokud tedy vedle sebe postavíme dva lidi se stejnými symptomy deprese, je celkem pravděpodobné, že příčina vzniku deprese bude u každého jiná a zároveň na jednu a tu samou léčbu budou reagovat rozdílně.

Projevy deprese

Víme tedy, jak se skutečná deprese projevuje? Nálada depresivního člověka je opravdu mizerná, my říkáme neodklonitelná. Dotyčnému nezlepšíme náladu vtipy, motivací, kam pojede na dovolenou, vřelým objetím, vlídným slovem, finančním obnosem…

Není to „jen špatný den“, kdy se člověk cítí pod psa, protože na něj křičel šéf, rozbilo se mu auto a manželka se vztekala pro nevynesený koš. Depresivní nálada mění podstatu celého člověka a jeho bytí. Je to ztělesněné utrpení, o kterém se i Miloš Kopecký vyjádřil tak, že pankreatitida, kolostomie či zhoubný lymfosarkom žaludku jsou prkotiny, které oproti depresi nestojí za řeč.

Depresivní člověk cítí úzkost, napětí, mívá problémy se spánkem a chutí k jídlu, špatně se soustředí, nemá vůli do běžných denních činností, je apatický, není schopen prožívat radost, je celkově zpomalený, má sníženou spontaneitu. Fakt, který činí z deprese smrtelné onemocnění, je riziko sebevraždy.

Zpočátku se objevují myšlenky na nebytí na světě, které mohou později získat podobu konkrétního plánu. Proto se po depresivním mezidobí, kdy dotyčný hledá z nesnesitelného utrpení východisko, někdy objevuje zlepšení nálady. Při pomyšlení na sebevraždu totiž člověk nalézá úlevu. V těchto případech je nutná psychiatrická pomoc, většinou na uzavřeném lůžkovém oddělení.

Znamená to tedy, že každé zlepšení stavu u depresivního člověka by pro jeho blízké mělo být důvodem k obavám? Je třeba brát v potaz více věcí, například to, jestli neodezněl podstatný faktor podílející se na vzniku a trvání deprese, nezačala působit antidepresiva, nezaléčilo se tělesné onemocnění (řada chorob od neurologických po kardiovaskulární nebo autoimunitní je doprovázena depresemi) a tak dále. Pokud objektivně nevidíme žádný důvod, aby se těžce depresivnímu člověku nálada náhle zlepšila, riziko bych v takové situaci viděla.

Prevence depresivního onemocnění

Deprese, stejně jako jiná onemocnění, se mohou objevit u každého – nikdo z nás nemá jistotu, že se v životě nedostane do situace, kdy se s depresivním onemocněním potká. Jsou zde okolnosti, které nedokážeme změnit, zároveň jsou tu i takové, které měnit můžeme. Které to tedy jsou?

Fyzická aktivita

Nejen klišé, ale fakty podložený efekt pohybu. Díky fyzické aktivitě vyplavujeme endorfiny, spalujeme přebytečné množství energie nahromaděné během stresu a aktivujeme parasympatický nervový systém (zodpovědný za klidový strav organismu). Navíc samotnou činností odvádíme pozornost od chmurných myšlenek.

Stres management

V dnešním světě se každému vyplatí nalézt si vlastní způsoby zvládání stresu. Využít můžeme relaxačních technik či psychoterapie.

Strava

Vhodná strava může pomoci s prevencí deprese a zároveň zlepšit duševní pohodu. Doporučuje se dostatek čerstvého ovoce a zeleniny, za studena lisovaných olejů, oříšků nebo třeba ryb. Právě ryby obsahují omega 3 mastné kyseliny (PUFA), které podporují vznik a růst nervových spojení – synapsí, kterých u depresivního onemocnění ubývá.

Omezení konzumace alkoholu a návykových látek

Alkohol v první fázi působení náladu sice zlepšuje, což je ale později vykoupeno jejím zhoršením, kromě deprese se podílí i na vzniku úzkostí. Depresivní lidé, bohužel, často pod vlivem alkoholu nalézají sílu k dokonání sebevraždy.

Spánek

Ten je alfou a omegou lidského fungování. Lidé trpící nespavostí mají až desetkrát vyšší riziko vzniku deprese než ti, kteří spí dobře.

Vztahy

Jsou důležité pro naši psychickou rovnováhu, především ty blízké a upřímné.

Vyhýbání se známým spouštěčům

Každý jsme originál, nicméně obecné zásady bychom mohli napasovat na každého. Například neomezené sledování negativních zpráv či čtení pracovních e‑mailů ve večerních hodinách není ani trochu blízké zdravé psychohygieně.

Nechat si pomoci

V neposlední řadě by se lidé neměli bát vyhledat odbornou pomoc, pokud již na sobě depresivní příznaky pociťuji. Lehké formy jsou zvladatelné v psychoterapii, střední a těžké již s pomocí psychofarmak. I přes těžkost bytí depresivních lidí se jedná o dobře léčitelné onemocnění.

Články k poslechu

Nespravedlnost v práci

Míň peněz, horší podmínky, neférové hodnocení. Jak se bránit?

11 min

Důvěřuj procesu

Změna se děje, i když není vidět. Mnohdy pomůže nechat věci jít jejich cestou.

16 min

Nemůžu tě mít

Vídáme se, jsme kamarádi. Nebo cítím něco víc? Jenže druhý už vztah má.

14 min

Vnitřní scénáře

Nebuď důležitý. Takovou zprávu si můžeme odnést z dětství do života. Jak se jí zbavit?

14 min

Osobní maják

Když víme, na čem nám záleží, naše cesta není vždy snadná. Má ale smysl.

8 min

21. 2. 2023

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.