Se ztrátami se čas od času vyrovnáváme všichni. Můžeme přijít o blízkou osobu, vztahy, práci, ale také o sny, plány a představy o sobě i o světě. Bolesti se nevyhneme, ale můžeme se vyhnout pastem, které její prožívání přináší. „Dobrá rekapitulace může přijít, až když jsme se ztrátou vyrovnaní,“ říká psycholožka a psychoterapeutka Jana Kučerová. V podcastu si povídá s Petrem Bouškou.
Někdy se nedokážeme vzdát toho, o co jsme přišli, odmítáme přijmout novou realitu. Nebo relativizujeme její závažnost a vypneme pocity. Rozum a věcné praktické řešení je důležité, své místo tu ale má i „babrání se“ v problému. Obojí chce svůj čas a míru, stejně jako lítost a soucit se sebou. K zahojení dospíváme krok za krokem a součástí této cesty je také hluboká lítost, kterou si opravdu prožijeme a uvědomíme.
Neklaďme na sebe příliš vysoké nároky, že se musíme zatnout, vyrovnat se a jít co nejrychleji dál. Nenechte se ovlivnit tlakem okolí. Bolest není výkonnostní soutěž. Truchlení potřebuje čas. Jana Kučerová potkává klienty, kteří začnou žít paralelní život: na povrchu je vděk za to, co nám zůstalo, v hlavě se ale neustále přemítá o kdyby: co by bývalo bylo, kdyby se to nestalo?
Odemknout celý web
od 104 Kč měsíčně
Přihlásit se
už mám předplatné
Odebírat newsletter
zdarma hlavní myšlenky z nových článků
