Kdyby se k sobě lidé uměli chovat líp, možná by nebylo potřeba tolik psí lásky.
Vztahové problémy u mě spustily řetězec pochybností o sobě samém. Kudy z něj ven?
Z manželství se nám vytratila blízkost. Je čas zakládat rodinu, mě ale ta představa děsí.
Jeho názory na jídlo a stravování jsou velmi vyhraněné. Nevím, jak mám reagovat.
Žena mi byla nevěrná. Prý to nemám řešit. Ale já se s tím neumím jen tak smířit.
Jak naučit muže, aby byl více empatický, a zlepšit naši partnerskou komunikaci?
Někdy se i z podivného, rozpačitého začátku vyvine překvapivě kvalitní vztah.
Chci žít svůj život s partnerem. On se ale stále vrací k rodičům. To je jeho život.
Dcera zvládá spoustu věcí, které jsou pro jiné těžké. Komplikuje jí to ale navazování vztahů.
Neumím komunikovat se ženami. Nevím, o čem si s nimi povídat, nic mě nenapadá.
Kdykoli chci sdílet nějakou radost, manžel mě usadí. Odcizuje nás to. Jak s ním o tom mluvit?
Kamarádi mě mockrát zklamali. Chápu smysl a pravidla přátelství mylně? Je chyba ve mně?
Pokud máte aktivní předplatné, můžete nám poslat svůj dotaz.