Poradna

Dcera zvládá spoustu věcí, které jsou pro jiné těžké. Komplikuje jí to ale navazování vztahů.

Neumím komunikovat se ženami. Nevím, o čem si s nimi povídat, nic mě nenapadá.

Kdykoli chci sdílet nějakou radost, manžel mě usadí. Odcizuje nás to. Jak s ním o tom mluvit?

Kamarádi mě mockrát zklamali. Chápu smysl a pravidla přátelství mylně? Je chyba ve mně?

Má nového kamaráda, je jím kokain. V partě s nimi už se necítím bezpečně.

Pochopila jsem, že s mým mužem to nikdy nebude lepší. Přesto mi na vztahu záleží.

Ukončila jsem občasné přátelské kontakty s bývalým manželem. Teprve teď se rozcházíme ve zlém.

Může pauza odvrátit partnerskou krizi, nebo je to začátek konce?

Před sebejistými ženami uhýbám, u jiných potřebuji mít převahu.

Otec tvrdí, že chce urovnat náš vztah, ale já pořád cítím vztek a křivdu.

Nechceme jí upírat vnouče, ale ničí nás její chování. Nedá se s ní o tom mluvit.

Partner je racionální, na city si nepotrpí. A mě to bolí, cítím se osamělá.