Jak vztahy v rodině ovlivnily náš život? To je jeden z hlavních motivů metody rodinných konstelací. Když už jako dospělí začnete prozkoumávat vlastní dětství, pochopíte, jak vás výchova ovlivnila. Vyvolá to celou řadu reakcí. Může se objevit hněv a potřeba si o tom všem se stárnoucími rodiči promluvit. Stačilo by slyšet obyčejné „promiň, tehdy mi to nedocházelo“, říkáte si. Ale tak snadné to nebývá. Nepochopení a nepřijetí pak může být nakonec tím momentem, který vás bude bolet ze všeho nejvíc. A to hned dvakrát – nejdřív se budete zlobit na rodiče, že jsou tak zatvrzelí, později na sebe, že jste je nenechali na pokoji. „Když se rozvíjíme a měníme, lidé kolem nás mají právo zůstat stejní,“ říká v podcastu Jan Bílý, jeden z mála „konstelářů“, jehož práci respektují i psychologové a psychiatři.
Poradenství a semináře v oblasti rodinných konstelací u nás poskytuje množství nedouků, kteří si „hrají na psychology“. Ale není to jen hra. Špatně zvládnuté konstelace mohou klientům a jejich blízkým způsobit další traumata.
S Janem Bílým, který sám sebe označuje za poradce a s nadsázkou také za šamana, si povídáme o pravidlech správně vedených a správně uzavřených rodinných konstelací. Dozvíte se, jak dobře naložit s tím balíkem zranění, křivd a vin, které jste si v dospělosti uvědomili a teď vás tlačí.
„Obviňování rodičů nám nikdy nedá tu sílu, kterou nám dá jejich přijetí. Někdy je ovšem jejich obvinění nezbytný krok k tomu, abychom se vypořádali se svou minulostí,“ říká Jan Bílý. „Na konci tohoto kroku by ale mělo přijít ono táto, mámo, jste mí rodiče, jediní, které mám, a jako takové vás beru a přijímám. To, co se dělo špatného, nechávám u vás.“
Máme tedy přijmout úplně všechno, čím se na nás rodiče podepsali? „Když mluvím o přijetí rodičů, tak to neznamená přijetí všeho, co dělají nebo říkají. Nemusím všemu přitakat. Smíření prostě znamená, že s nimi přestanu bojovat. Podržím si ale svůj vlastní prostor, do kterého oni nemají právo zasahovat.“
Jednoho dne za námi možná přijdou i naše děti a budou chtít přerámovat vnímání naší společné minulosti. Můžeme si být jistí, že to nebude úplně spravedlivý ani objektivní proces – jako jsme nebyli vždycky spravedliví my. Co si s tím jako rodiče počneme?
Rodinné konstelace umožní nahlédnout rodinný nebo i jiný systém vztahů. Je to poradenská metoda, rituál, který má své limity, ale řada lidí i odborníků je úspěšně zařadila do svého terapeutického procesu.
„Důležité je uvědomit si, že jsme součástí něčeho většího, to musíme přijmout,“ vysvětluje Jan Bílý. Konstelace nedokážou měnit druhé lidi, ale ukážou nám pravdivěji náš vztah k nim a to nám dává šanci ho změnit – i k zemřelým nebo k lidem, o který se v rodinách raději nemluví.
Pokud vás téma zaujalo, můžete si pustit přednášku Jana Bílého z Festivalu Psychologie.cz: Systemické konstelace a archetypy
