Foto: Thinkstock.com

Zdraví začíná v hlavě

Jak jsem se stal aktivním hráčem ve hře o vlastní zdraví.

Ze seriálu: Moje terapie

Jan Smetánka

Jan Smetánka

12. 5. 2011

Od obvodního doktora jsem byl zvyklý, že mi zkontroloval krk, poslechl si mě zepředu a zezadu, změřil teplotu a předepsal léky. Když to vypadalo na opravdovou nemoc, zvolil antibiotika, jinak obvyklý chemický mix na potlačení příznaků fyzické nepohody. Nezajímalo mě proč.

Ve dvaceti jsem ještě nepřemýšlel nad tím, co vytváří a bortí rovnováhu mého zdraví. V komunikaci s doktorem jsem byl pasivním hráčem a nechal na něm, ať mi pomůže. Od toho je přece doktor.

O to víc mě nadchlo, když jsem přišel poprvé do kontaktu s tradiční čínskou medicínou. Doktor se zajímal o můj život v celé jeho pestrosti! Jeho otázky mi pomohly lépe se zorientovat v mé životosprávě.

Tehdy má léčba začala razantní změnou jídelníčku – na několik nadcházejících měsíců jsem vynechal mléko a mléčné výrobky, pečivo, luštěniny, cukr a sladkosti. Také můj oblíbený zelený čaj, koření a samozřejmě alkohol.

Po dvou týdnech tohoto režimu se dostavila zasloužená odměna: cítil jsem se jako už dlouho ne, dobrá nálada mě provázela každým dnem, přebytek energie, žádná únava. Zažíval jsem velice snesitelnou lehkost bytí.

Pak přišly svátky a já hodil malou vánoční odbočku za cukrovím, nedokázal jsem odolat. A taky – co by tomu řekla máma, kdybych neochutnal ani jeden kousek!

Poslechněte si přednášku psychiatra Radkina Honzáka o psychosomatice.

Řeč symbolů, které věda nechce rozumět

Měl jsem to štěstí, že jsem se při druhém dějství setkal s jedním z nejpovolanějších u nás, s doktorem Jozefem Luckým, který přešel z klasické medicíny na tradiční čínskou.

„Jsem lékař, čínskou medicínu beru jako jednu z cest. Pořád vlastně dělám to samé, co jsem dělal dřív. Přál bych si, aby tradiční čínská medicína byla vnímána jako věda, stejně jako naše západní medicína,“ řekl mi.

Jeho přání se nejspíš nikdy nesplní. Jak mi sám vysvětluje, čínská medicína má hodně symbolický styl uvažování. Takový přístup věda nepřijímá. „Když něco nedokážeme popsat analyticky, použijeme symbol, na kterém můžeme dál stavět. Například oheň v játrech je symbol. Čínský doktor přesně ví, o čem je řeč,“ popisuje svoji metodu Lucký.

Symbolika čínské medicíny podle něj vychází z přírody: staří Číňané používali vzorce, jež viděli kolem sebe.

Červené uši

20. ledna 2018

Od stínů ke zdrojům (seminář)

Michal Petr

Vstupní diagnóza je vlastně pohodovou hodinovou konverzací. Lékař si s pacientem jednoduše povídá, vyplazený jazyk a puls mu následně potvrdí, anebo vyvrátí, co z hovoru vyplynulo. Otázka „Jak se vám daří?“ zde není zdvořilostní frází, ale skutečným zájmem o naše subjektivní vnímání našeho momentálního rozpoložení, nálady a zdravotního stavu.

Některé otázky mohou člověka přinejmenším zaskočit:

  • Jsem spíš přemýšlivý?
  • Jak vnímám svět kolem sebe?
  • Zdají se mi sny?
  • Co můj sexuální život?

Že jsem na recepci poděkoval za čaj a měl po příchodu červené uši? To všechno se počítá. Pozorování a oční kontakt probíhá dřív, než si cokoliv řekneme.

Pro doktora čínské medicíny je takový pohled často důležitější než hodina povídání. Při té se pacient nemusí vždy otevřít a říkat pravdu. Vůbec se nedivím, ne každý je natolik uvolněný hovořit s neznámým člověkem o svém sexuálním životě, natož o stolici.

Podle doktora Luckého se většina našich potíží rodí v duši, takže během našeho hovoru přichází řeč i na emoce a stres.

Tři poklady

Jak jsem pochopil, naše bytost se podle čínské medicíny skládá ze tří pokladů – těla, duše a čchi, která je magnetismem mezi tělem a duší. Je tím, co nás oživuje, souborem metabolismu a všech dějů, jak psychických, tak tělesných. Staří Číňané byli ve svém přístupu idealisti – duše a čchi jsou nadřazené hmotě, která se hýbe podle toho, jak tyto dva poklady fungují.

Podle doktora Luckého se většina našich potíží rodí v duši, takže během našeho hovoru přichází řeč i na emoce a stres. Jaké situace jej například vyvolají? Vzpomínám si na horké chvilky, kdy mám něco veřejně prezentovat nebo mluvit před hodně lidma. Dozvídám se, že za mou trémou stojí převlečený strach. Strach je ledvinnou energií, která když začne „padat“, ostatní orgány se přehřejí a způsobují trému. Strach je první problém, na který bych se měl zaměřit.

Se strachem souvisejí emoce, další zajímavé téma čínské medicíny. Čínská medicína pracuje se základními archetypálními emocemi. Například žárlivost do základní sady nepatří a jak jsem se dozvěděl, je složením strachu, potlačeného hněvu a přemítání. Tyto emoce je pak potřeba rozložit na drobnější, následně přiřadit jednotlivým prvkům a ty buď posilovat, nebo uvolňovat.

Když doktorovi popisuji, jak díky svému koníčku občas trávím dlouhé noci za gramofony v zakouřeném klubu, překvapí mě jeho reakce: a to své vystoupení si předem připravujete? Nepřipravuji, většinou reaguji až na místě podle nálady a situace. „To je moc dobře! Játrům pomáhá umění, krásně se tím vyventilují. Čím víc, tím líp. Je to čistič blokád. Dělat věci spontánně je zametačem energetických bloků. A to, že je to v noci, to je ještě dobrá daň,“ uklidňuje mě.

Sedavé zaměstnání je hotový útok na slezinu, která potřebuje, aby se všechno kolem ní točilo, jinak dobře neplní svoji funkci.

Porady v lese

Taky si občas na talíř naservírujete pořádnou žranici? Taky se se skleničkou v ruce někde zaseknete až do rána? Je skoro jedno, že takhle občas vybočíme. Co ale není podle čínské medicíny jedno, že většina z nás tráví při své práci kolem osmi hodin na zadku.

Podle doktora Luckého je sedavé zaměstnání patologickou situací. Pokud člověk není například dřevorubec nebo policista pochůzkář, pak má sedavé zaměstnání. To je problém, kteří staří Číňané neznali.

Využívejte celý web.

Předplatné

Sedavé zaměstnání je hotový útok na slezinu, která potřebuje, aby se všechno kolem ní točilo, jinak dobře neplní svoji funkci. Podařilo se mi nenápadně přesvědčit kolegy, že při poradě nemusíme sedět v jednačce, ale můžeme se třeba procházet v nedalekém lesoparku. A asi brzy vyzkouším práci u počítače ve stoje, prý je to také dobrá možnost, jak vybočit z nezdravého stereotypu.

Taková je tedy moje opakovaná zkušenost s tradiční čínskou medicínou. I když dnes už nejsem aktivním pacientem, profituji z jejích doporučení dodnes. Když zalehnu po desáté a vstanu brzy ráno, většinou je můj den veselejší a našláplejší. Díky omezení mléka a mléčných výrobků v mém jídelníčku už nebývám zahleněný několik měsíců v roce. Když si aspoň trochu hlídám, co mám na talíři, promítne se to i do pocitu uspokojení, že jsem byl tentokrát ke svému tělu ohleduplný.

V následujících týdnech vám v několika článcích přiblížíme, jak tradiční čínská medicína přistupuje k několika vybraným duševním neduhům.

Diskuse 0

Jan Smetánka

Vydavatel a manažer Psychologie.cz, lektor v oblasti pohybu a relaxace

bodylab.cz