Audio

Některé děti jsou odmalička náročnější. Péče o ně vyčerpává a přináší silné emoce.

Smrt táty postavila do nového světla celý můj život. Co všechno se ve mně změnilo?

Jak podpořit dospívající v krizi? Jak zjistit, co je trápí, a nabídnout přijatelnou pomoc?

Jsem tak malý a nevýznamný. Nemůžu nic změnit. Nebo snad ano?

Jak se vypořádat s hluboce zakořeněným pocitem vlastní bezcennosti?

Matku jsem dlouho nechtěla ani vidět. Teď bydlím jinde a chybí mi.

Věda nám neřekne, jaký smysl život má. Ví ale, v čem lidé smysl nejčastěji spatřují.

Co dělat, když chceme udržet kontakt s oběma stranami vztahu, který se rozpadl?

Psychoterapie mě naučila uvažovat o životě jinak. Vrhat světlo na slepé skvrny.

I mozek potřebuje volno. V dnešním světě nejvíc právě on.

Pláč přináší úlevu, je součástí léčení. Dává nám i lidem okolo důležité sdělení.

Nemůžete být spolu ani bez sebe. Vztah vás ničí, jako by z něj ale nešlo …

Věřila jsem, že přijde, když si budu opakovat pozitivní větičky. Objevila se úplně jinak.

Bolestné zážitky se otiskly hluboko. Skrze ně se díváme na svět a bojíme se ho.

Nechcete přerušit veškerý kontakt, názory druhého vás ale ničí. Co můžete dělat?

Nevím, jak partnera přesvědčit, že žárlí zbytečně. Jde to vůbec?

Všem vyhovět, aby byl klid. Urovnat dusnou atmosféru. Potěšit. Proč je to cesta do pekel?

Lidsky vlastně nikdy. Přesto lze říci, jak vypadá solidní základ nalézání sebe sama.

Dnes máme dvě zdravé děti. Ale pořád si velmi dobře pamatuji roky obav a nejistoty.

Můžete se rozvíjet a zlepšovat. Nevěřte ale nikomu, kdo říká, že musíte.