Když vystřízlivíme, staré pocity se vrátí a navrch ještě řešíme kocovinu. Jak být příště připraveni?
Pádem do pasti nestíhání jsme ohroženi hlavně my, kteří máme sklony k neustálému analyzování.
Jsme chytří, vzdělaní, hodně toho víme. Přesto ve vztazích tápeme. Pavel Rataj vysvětluje proč.
V roli pozorovatele nereagujeme nahodile, ale na základě vlastního rozhodnutí.
Ve vypjatých situacích se v nás spouštějí automatické reakce. Nedobrovolně se tak vzdáváme kontroly.
Mrzí mě, když je odpuštění vyžadováno a prezentováno jako jediné „správné“.
K životu toho skutečně tolik nepotřebujeme. Jak odstranit rozptýlení a soustředit se na podstatné?
Opravdu chcete své dítě do života vybavit vědomím, že smutek, pláč a vztek jsou špatné?
Nenacházíte poslední dobou v posteli společnou řeč? Myslíte si, že už to bude jen horší? …
Zase jsi neužitečný? Zase se flákáš? Sport mě naučil, že o tom, co chci já, …
Kdy jindy budete mít tolik času pro sebe než v době, kdy nemusíte chodit do …
Psychiatr a psychoterapeut Karel Nešpor odpovídá na otázky čtenářů Psychologie.cz.
Naučme se rozlišovat vinu a zodpovědnost. Hledejme souvislosti a řešení.
Od rodičů i učitelů jsme slýchali, jací jsme, co umíme, co nám nejde. Co když …
Důvěru budujeme dlouho, ale ztratit ji můžeme ve vteřině. Proto je potřeba o ni aktivně …
Naděje je nedílnou součástí integrity člověka. Kdo ji ztratí, stává se zápornou postavou.