Nový audiobook: Závislé vztahy
Vyberte si své téma Využívejte celý web: Předplatné

Jak se rodí mindráky

Zase jsi neužitečný? Zase se flákáš? Sport mě naučil, že o tom, co chci já, se nedebatuje.

Jan Majer

Jan Majer

21. 11. 2014

Ze seriálu: Jizvy po dětství

Taky si myslíte, že dát dítě na sport je bez debat správné? Že je to dobrá příprava na život? Vyrůstal jsem mezi ambiciózními dětmi a otci. Už jako kluk jsem vnímal, že víc než o sport jde u dětí i rodičů o moc a vliv. Kdo měl šikovného synátora, měl respekt, kdo ne, s tím se nikdo nebavil.

Srovnávání, ten základní stavební kámen celoživotních mindráků, je ve sportu všudypřítomné. Uznání ze strany trenérů, rodičů i kamarádů je důsledně podmiňováno výkonem.

Rodiče to myslí dobře:

  • Děcka se naučí, že úspěch není zadarmo. Že kdo chce vyhrávat, musí makat.
  • Naučí se i prohrávat. Dostat nakládačku, znovu vstát a bojovat.
  • Získají zdravou průbojnost, budou se v životě umět prosadit.
  • Osvojí si užitečné návyky: pravidelnost, důslednost, schopnost překonat se.
  • Poznají smysl týmové spolupráce. Jeden za všechny, všichni za jednoho.

Ve skutečnosti se po psychologické stránce s dětmi děje i něco jiného:

  • Ti nadaní se učí, že věci jdou dobře, že se jim daří. Zvykají si na roli hvězdy, na úlevy ve škole, na chválu a obdiv. A taky na to, že po vítězství musí přijít další úspěch. Když nepřijde, svět se jim hroutí (obvykle spolu s tatínkem).
  • Ti méně úspěšní se už takto v dětství vžívají do role outsiderů. Jejich úspěch se nepředpokládá. Aby se vyhnuli zklamání, naučí se nemířit výš, než jim přísluší. I v kolektivu přenechávají prostor a vliv těm, co vyhrávají.
  • Prohra není příležitost, výzva ani motivace k větší píli. Pro dítě je prohra – prostě prohra. Ostuda a průšvih, pokud vás porazil někdo, kdo vás porazit neměl, nebo potvrzení vašeho podřadného postavení, když jste prohráli s někým, na koho nemáte.
  • Pevný režim a pokřivení vztahu k volnému času (Zase nejsi užitečný? Zase se flákáš? Zase mrháš časem!) posiluje vědomí, že o tom, co chci já, se nedebatuje. Já prostě musím. Každodenní plnění povinností programuje podřízenost autoritám a systému. Učí děti ignorovat vlastní přání a potřeby. Ztrácí schopnost je vnímat, natož prosazovat.

Vím, jak to teď vypadá, ale tak to nemyslím. Moje děti sportují. Nediskutujeme dvakrát týdně, jestli se zrovna dneska urozenému pánovi na trénink chce, nebo nechce. S jakýmkoli drilem dětí jsou ale spojena i některá rizika pro jejich další vývoj. Ať už jde o sport, hudbu, vzdělání nebo třeba slušné vychování. Rodiče by o nich měli vědět a přemýšlet.

Uvědomovat si při tom své vlastní ambice a motivace, být vnímaví a nebýt zarputilí. Sport může být zdravý a užitečný, ale umí dětem poplést hlavu. Šampiónům pak navrhuji ukazovat další dovednosti, ve kterých takovými šampióny nejsou, a méně úspěšným pomoci objevovat přístupy a oblasti, ve kterých budou nacházet svoji lidskou hodnotu.

P.S.: Hodně jsem zvažoval, jestli napsat také o tom, jak se v životě daří mým kamarádům z dětství. Jak hvězdám, po kterých správce úslužně zametal kurt, a jak těm, kteří třeba ani neměli vlastní skříňku v šatně. Právě jejich osudy a moje vlastní klopýtavá snaha porozumět svému životu byly důvodem, proč jsem tenhle článek napsal. A tak nebudu doslovný, co nevíte, domyslíte.

K dalšímu promýšlení tématu: Jak nás ovlivňují vzpomínky z dětství

Líbí se vám Psychologie.cz?

Máte dvě možnosti, jak s námi zůstat v kontaktu. Předplatné vám otevře přístup k obrovské knihovně článků, videí a audiobooků. Nebo vám můžeme posílat nejzajímavější myšlenky e‑mailem zdarma. Tak se také dozvíte, když něco otevřeme pro všechny čtenáře.

Podpořit a připojit se:

Přístup ke všemu

Nejlepší myšlenky zdarma:

Novinky e-mailem

Články k poslechu

Moje cesta z deprese

Deprese nepřijde jen tak. Čím pro ni nevědomky vytváříme podmínky?

8 min

Zahledění do sebe

Kousek narcismu je v každém z nás. Kdy to začíná být vážné?

16 min

Eros a spiritualita

Eros je tvořivá síla nezávislá na našich přáních. Jak ji pozvat do svého života?

34 min

Truchlení je chaos

Popírání, hněv, smlouvání, deprese, smíření? Nikdo z mých klientů neprožíval smutek takto strukturovaně.

14 min

Rodiče ve válce

Rozešli jsme se, ale boj pokračuje. Jde nám totiž o děti. Jak „rozvodové démony“ utišit?

16 min

Otevřít audio sekci

Jan Majer

Šéfredaktor a vydavatel Psychologie.cz

Jizvy po dětství
Seriál

Nezhojená zranění, pocity strachu, viny či zlosti ze skrytu ovlivňují celý náš život.

Více autorů

  • Rodina a děti