Nový audiobook: Kontrola mysli
Vyberte si své téma Přístup k hlavnímu obsahu

Jak se rodí mindráky

Zase jsi neužitečný? Zase se flákáš? Sport mě naučil, že o tom, co chci já, se nedebatuje.

Jan Majer

Jan Majer

21. 11. 2014

Ze seriálu: Jizvy po dětství

Taky si myslíte, že dát dítě na sport je bez debat správné? Že je to dobrá příprava na život? Vyrůstal jsem mezi ambiciózními dětmi a otci. Už jako kluk jsem vnímal, že víc než o sport jde u dětí i rodičů o moc a vliv. Kdo měl šikovného synátora, měl respekt, kdo ne, s tím se nikdo nebavil.

Srovnávání, ten základní stavební kámen celoživotních mindráků, je ve sportu všudypřítomné. Uznání ze strany trenérů, rodičů i kamarádů je důsledně podmiňováno výkonem.

Rodiče to myslí dobře:

  • Děcka se naučí, že úspěch není zadarmo. Že kdo chce vyhrávat, musí makat.
  • Naučí se i prohrávat. Dostat nakládačku, znovu vstát a bojovat.
  • Získají zdravou průbojnost, budou se v životě umět prosadit.
  • Osvojí si užitečné návyky: pravidelnost, důslednost, schopnost překonat se.
  • Poznají smysl týmové spolupráce. Jeden za všechny, všichni za jednoho.

Ve skutečnosti se po psychologické stránce s dětmi děje i něco jiného:

  • Ti nadaní se učí, že věci jdou dobře, že se jim daří. Zvykají si na roli hvězdy, na úlevy ve škole, na chválu a obdiv. A taky na to, že po vítězství musí přijít další úspěch. Když nepřijde, svět se jim hroutí (obvykle spolu s tatínkem).
  • Ti méně úspěšní se už takto v dětství vžívají do role outsiderů. Jejich úspěch se nepředpokládá. Aby se vyhnuli zklamání, naučí se nemířit výš, než jim přísluší. I v kolektivu přenechávají prostor a vliv těm, co vyhrávají.
  • Prohra není příležitost, výzva ani motivace k větší píli. Pro dítě je prohra – prostě prohra. Ostuda a průšvih, pokud vás porazil někdo, kdo vás porazit neměl, nebo potvrzení vašeho podřadného postavení, když jste prohráli s někým, na koho nemáte.
  • Pevný režim a pokřivení vztahu k volnému času (Zase nejsi užitečný? Zase se flákáš? Zase mrháš časem!) posiluje vědomí, že o tom, co chci já, se nedebatuje. Já prostě musím. Každodenní plnění povinností programuje podřízenost autoritám a systému. Učí děti ignorovat vlastní přání a potřeby. Ztrácí schopnost je vnímat, natož prosazovat.

Vím, jak to teď vypadá, ale tak to nemyslím. Moje děti sportují. Nediskutujeme dvakrát týdně, jestli se zrovna dneska urozenému pánovi na trénink chce, nebo nechce. S jakýmkoli drilem dětí jsou ale spojena i některá rizika pro jejich další vývoj. Ať už jde o sport, hudbu, vzdělání nebo třeba slušné vychování. Rodiče by o nich měli vědět a přemýšlet.

Uvědomovat si při tom své vlastní ambice a motivace, být vnímaví a nebýt zarputilí. Sport může být zdravý a užitečný, ale umí dětem poplést hlavu. Šampiónům pak navrhuji ukazovat další dovednosti, ve kterých takovými šampióny nejsou, a méně úspěšným pomoci objevovat přístupy a oblasti, ve kterých budou nacházet svoji lidskou hodnotu.

P.S.: Hodně jsem zvažoval, jestli napsat také o tom, jak se v životě daří mým kamarádům z dětství. Jak hvězdám, po kterých správce úslužně zametal kurt, a jak těm, kteří třeba ani neměli vlastní skříňku v šatně. Právě jejich osudy a moje vlastní klopýtavá snaha porozumět svému životu byly důvodem, proč jsem tenhle článek napsal. A tak nebudu doslovný, co nevíte, domyslíte.

K dalšímu promýšlení tématu: Jak nás ovlivňují vzpomínky z dětství

Líbí se vám Psychologie.cz?

Máte dvě možnosti, jak s námi zůstat v kontaktu. Předplatné vám otevře přístup k obrovské knihovně článků, videí a audiobooků. Nebo si nechte ZDARMA zasílat to nejzajímavější z Psychologie.cz e‑mailem. Dáme vám také vědět, když něco zajímavého otevřeme pro všechny čtenáře.

Podpořit a připojit se:

Přístup ke všemu

Nejlepší myšlenky zdarma:

Novinky e-mailem

Články k poslechu

Nezadaní

Kam byste mohli obrátit svou energii, kdyby vás nedrtil strach ze samoty?

18 min

Závislí na seznamování

Někde třeba čeká někdo ještě lepší. Proč ztrácet čas s tímhle?

9 min

Máma je nikdo

Postoj k mateřství se v ženě utváří od dětství. Nevědomě jí pak ovlivňuje život.

26 min

Otevřít se životu

Opravdu si vystačíte sami? Nebo se spíš bojíte chtít od světa něco i pro sebe?

12 min

Nuda tady a teď

Potřebujeme mít pocit, že děláme něco smysluplného. Jaký smysl má nicnedělání?

11 min

Otevřít audio sekci

Jan Majer

Šéfredaktor a vydavatel Psychologie.cz

Jizvy po dětství
Seriál

Nezhojená zranění, pocity strachu, viny či zlosti ze skrytu ovlivňují celý náš život.

Více autorů

  • Rodina a děti