Ničivé morální dilema přechází do období úzkosti. Výčitky míří i na muže, často oprávněně, říká …
Morální smýšlení člověka se vyvíjí ve třech stádiích. Člověku, který často lže, se osvědčily nedospělé …
Skutečných gaunerů je málo. Hrdinů taky. Jsme tu hlavně my, váhaví hrdinové a padouši.
Zlo v sobě máme všichni. Jeho nositeli se zdaleka nestáváme jen v mezních situacích.
Čím víc člověka tíží vlastní vina, tím víc potřebuje potrestat někoho jiného.
Místo bojovníků dnes potkáváme spíš dobyvatele. Dobyvatelé nemají vztah k sobě, ale ke svému postavení.
Sexuální dravost dřímá nejen v pohádkovém vlkovi, ale také v zatím nezkušené Karkulce.
Člověk se stává skutečnou osobností, když ví, co cítí, a své cítění neracionalizuje ani nepopírá.
Nadaní lidé jsou jiní v mnoha ohledech. To s sebou nese specifické problémy.
Zdravé svědomí není neurotické – zrazuje od nevhodného chování, ale je tolerantní.
Většinu toho, co děláme, vede negativní motivace: musím udělat tohle, aby se nestalo tohle.
Vnímat sebe sama jako dobrého je obecnou tendencí naší mysli. Má na to své mechanismy.
Rozhodujeme skutečně o svém životě, nebo jsme ve vleku okolností?
Některé události se nás nedotýkají osobně, přesto nás silně zasáhnou. V čem tato síla spočívá?