Malá změna narušuje naše zaběhané rituály, nutí nás uvažovat a uvědomovat si věci, nad kterými už jsme si odvykli přemýšlet. Učí nás uvědomit si, že změna je možná. A každá malá změna má potenciál stát se změnou významnou.

Ekonomové vycházejí z předpokladu, že člověk se neustále chová tak, aby maximalizoval svůj užitek. Ve skutečnosti je lidskou přirozeností až překvapivě silně lpět na jednou dosaženém stavu, bez ohledu na to, zda se mu nabízí „větší užitek“ někde jinde.

Je to logické – člověk by jinak strávil celý život honbou za něčím lepším, ani na chvíli by nespočinul. Svět, obzvláště ten moderní, nabízí nepřeberné množství možností, a není smyslem života je všechny vyzkoušet.

Opačný extrém, tedy zůstávat v současné situaci, dokud je to pro člověka ještě aspoň trošku přijatelné, s sebou však také nese mnoho potíží. V poslední době – nejspíš proto, že ten pocit mám čím dál víc sám ze sebe – pozoruju, že je tento přístup hojně rozšířen.

Přitom důvody ke změně jsou nasnadě: Ať se nám to líbí nebo ne, ať si to uvědomujeme více či méně, okolní svět se mění. Ale hlavně: člověk sám se mění, vyvíjí. Co bylo dobré před pár lety, nemusí už být vhodné dnes.

Proč žít včerejší život?

Když jste nastoupili do současného zaměstnání, bylo skvělé, že jste s kolegy začali každý druhý týden chodit do restaurace: seznámili jste se, utužili vztahy, spoustu se o sobě dozvěděli. Ale možná je to teď, po dvou letech, už jen povinná jízda, která vám nic nedává, a mohli byste zkusit ji vynechat.

Většinou se stačí jen rozhlédnout kolem sebe a zamyslet se občas i nad věcmi, které jsme si už navykli dělat automaticky.

Nebo když jste začali každé ráno chodit do pekárny na rohu a kupovat si tam na snídani koláče, skutečně tam nenabízeli nic jiného, co by vám chutnalo… ale možná za ten rok změnili dodavatele, nebo aspoň sortiment, nebo třeba jen posunuli čas dodávky.

Pro další příklady nemusíme chodit daleko:

• Jako studentovi vám vyhovovalo pozdní vstávání a pak práce hluboko do noci… ale dnes by bylo rozumnější donutit se vstávat dřív a mít více volna odpoledne.
• Jako dítěti vám skutečně těstoviny nechutnaly a dávali jste přednost smaženému řízku… ale možná se vám chutě za ty roky posunuly.
• Když jste začali běhat, skutečně jste nemohli snést běh v zimě, špatně se vám dýchalo… ale třeba byste to teď, po těch stovkách naběhaných kilometrů, vnímali jinak.

A nebo když jste objevili web Psychologie.cz, byl to pro vás nový obor, o kterém jste skutečně téměř nic nevěděli. Ale možná že teď, když jste si zvykli o tomto tématu častěji přemýšlet a pojmenovávat si věci, které jste před tím příliš neregistrovali, byste mohli zkusit napsat i svou vlastní úvahu na téma, o kterém v současné době přemítáte.

Dělat věci jinak

Jednou z cest, jak se s nešvarem lpění na zaběhaných způsobech pokusit bojovat, by mohly být malé změny – nemusíme hned začít dělat jiné věci, stačí když budeme dělat věci (trochu) jinak. Většinou se stačí jen rozhlédnout kolem sebe a zamyslet se občas i nad věcmi, které jsme si už navykli dělat automaticky. Uvědomit si, že mám ve sklepě kolo, než sáhnu pro klíčky od auta. Že mám v kapse mobilní telefon, než začnu na klávesnici vyťukávat email. Že o dvě ulice dál je nekuřácká hospoda, než vejdu do té své oblíbené, ale věčně zahulené.

Malá změna nás učí uvědomit si, že změna je možná, a pozitivní zkušenost s ní zvýší naši důvěru v to, že pokud se odhodláme k nějaké změně větší, dobře to dopadne.

Malá změna má hned několik pozitivních efektů. Předně, malá změna má potenciál stát se postupem času změnou významnou – ukáže‑li se nějaký krok jako krok správným směrem, člověk může udělat další, a potom další… A nebo se ukáže, že o krok správným směrem nejde, a pak se vrátíme k původnímu zažitému vzorci – ale uvědomíme si při tom, proč nám právě tento vzorec vyhovuje více než jiné, a to taky není k zahození.

Malá změna navíc narušuje naše zaběhané rituály, nutí nás uvažovat a uvědomovat si věci, nad kterými už jsme si odvykli přemýšlet. Tím nám otevírá dveře vedoucí do místností, kam bychom jinak nikdy nevkročili, protože by nás třeba ani nenapadlo, že vůbec existují. A i když se může ukázat, že se nám tyto místnosti vlastně nelíbí, přinese nám do života (aspoň jednorázové) zpestření.

Malá změna nás učí uvědomit si, že změna je možná, a pozitivní zkušenost s ní zvýší naši důvěru v to, že pokud se odhodláme k nějaké změně větší, dobře to dopadne. A zároveň nám může ukázat, že když to dobře nedopadne, nemusí to vždy být taková tragédie, jak jsme si původně představovali.

Radim Kapavík

Chcete se i vy podělit o vaše myšlenky formou článku? Napište nám na mail redakce@psychologie.cz