Vyberte si své téma Přístup k hlavnímu obsahu
Foto: Thinkstock.com

Nemoc je nevyžádaná zpráva

Snadněji onemocníme kvůli nedostatku životního smyslu než kvůli nedostatku vitamínů.

Ze seriálu: První pokus

Když jsme nemocní, můžeme hledat pomoc u lékaře, u léků, u přátel, v moudrých knihách. Bylo by ale velmi neprozíravé přehlížet osobní rozměr informace, kterou nám naše nemoc dává.

Jsem lékárník a 22 let jsem pracoval v lékárně. Denně jsem rozmlouval s nemocnými lidmi, vnímal jsem jejich potíže a snažil jsem se jim pomoci.

Za tu dobu jsem prodělal vývoj od vystrašeného absolventa vysoké školy, jemuž se zdá, že nastudované teoretické znalosti mají jen pramálo společného s každodenní prací v lékárně a který trpí stálými obavami, aby něco nezkazil, až po zralého lékárníka. Tehdy mě už jen máloco překvapilo, ale zároveň jsem dospěl k názoru, že moje práce pomáhá nemocným jen málo.

Nakonec jsem se dostal do obtížně řešitelného vnitřního konfliktu mezi loajalitou ke svému zaměstnavateli a svým svědomím. Moje výplata pocházela ze zisku lékárny a ten se generuje z množství vydaných přípravků. A já přitom čím dál častěji viděl, že lidé, kteří přicházejí, nepotřebují užívat žádné léky. Potřebují něco docela jiného.

Co by jim doopravdy pomohlo? Kdyby zahlédli, že nemoc není jen nesmyslné zlo náhodně na ně seslané, ale že je to volání po změně.

Svůj konflikt jsem vyřešil výpovědí z pracovního poměru. Tento článek je pokusem stručně a srozumitelně předat to, co jsem se za dobu své praxe naučil.

Nemoc chápu jako něco špatného, tragického a život mrzačícího až tehdy, pokud kvůli ní přestaneme naslouchat svému svědomí, pokud si začneme omlouvat nehezké jednání.

Co mi nemoc dává?

Jestli někdo čeká, že se tady dozví recept na zdravý život, musím ho zklamat. Nic takového nikdy nefungovalo a ani fungovat nemůže. Kdo to slibuje, je šejdíř, který chce využít vaší slabosti. Jestli mne něco rozčiluje, tak jsou to reklamy na nejrůznější léčivé přípravky, kterými jsou zaplavována média.

Vnímám jejich nestydatě promyšlenou konstrukci, která se pokouší strefit do citlivého místa nemocí oslabeného člověka. Jejich cílem není pomoci, ale vydělat peníze. Nemocný, který se tím nechá obalamutit, pak plýtvá svou omezenou životní i finanční energií na nesmysly místo toho, aby se vážně zabýval tím, co nemoc do jeho života přináší.

Nemoc je pouhá informace. Problémem bývá, že je to informace nevyžádaná, nechtěná a přináší trápení. Pokud onemocníme, naší první touhou je co nejrychleji se nemoci zbavit, být opět zdravý. To je naprosto přirozené. Méně prozíravě se ale jeví snaha zbavit se informace.

Pokud se rozhodneme hledat pomoc ve zdravotnickém systému, je nutné zachovat si vlastní zdravý rozum a sám nést zodpovědnost za své zdraví.

Informace, kterou nám přináší nemoc, potřebuje, abychom ji vnímali a pochopili. Často s ní musíme nějakou dobu pobývat, srůstat, měnit se pod jejím tlakem. To se nám ale vůbec nechce. Máme přece své životní plány, svůj program, svou hypotéku, své zdroje potěšení, své právo na štěstí a nenecháme si do toho od nikoho a od ničeho mluvit.

I když ale budeme sebevíce odhodláni informační hodnotě nemoci porozumět, stále to může být velmi obtížné. Taková informace může zpochybňovat samotné základy naší osobnosti, naše nejhlubší zdroje bezpečí, může mít potenciál rozmetat naši psychiku na kousky. Zde je pak nezbytná pomoc jiného člověka – přítele, psychoterapeuta.

Nemoc patří k životu

Mým ideálem není život ve věčném zdraví, ale život, ve kterém má i nemoc své místo a smysl. Nemoc chápu jako něco špatného, tragického a život mrzačícího až tehdy, pokud kvůli ní přestaneme naslouchat svému svědomí, pokud si začneme omlouvat nehezké jednání.

Nevěřím v zásadní důležitost tak zvaného zdravého životního stylu. Snadněji onemocníme kvůli nedostatku životního smyslu nežli kvůli nedostatku vitamínů.

Svůj život jsme prohráli a jsme skutečně těžce nemocní, vedeme-li vnitřní monolog ve stylu: „Já mám tu obrovskou smůlu, že jsem nemocný, a proto se musím starat především sám o sebe. Nějaké morální a ušlechtilé chování, to si mohou dovolit ti zdraví, kteří takovou smůlu nemají.“

Nevěřím v zásadní důležitost tak zvaného zdravého životního stylu. Jednak není vůbec jisté, jak by měl vlastně vypadat, protože doporučení se každou chvíli mění, ale hlavně – důležitější než co jíme a zda cvičíme je to, zda máme významnější životní program než jen „co nejvíce se bavit, co nejméně se trápit“. Snadněji onemocníme kvůli nedostatku životního smyslu nežli kvůli nedostatku vitamínů.

To neznamená, že naprosto odmítám užívání jakéhokoliv léčivého přípravku nebo využívání služeb našeho zdravotnictví. Třebaže jsem často skeptický, pokud jde o jejich účinnost, je jistě možné vyzkoušet různé přípravky, ale vždy s vědomím, že to není to hlavní a nejdůležitější, co je třeba udělat. Pokud se rozhodneme hledat pomoc ve zdravotnickém systému, je nutné zachovat si vlastní zdravý rozum a sám nést zodpovědnost za své zdraví.

Využívejte celý web.

Předplatné

Nejlepšího výsledku se nedobereme tak, že se staneme pouze poslušnou a pasivní figurkou, která jen nechává dělat doktory jejich práci. Medicína dokáže velmi pomoci, ale také hodně uškodit. Znám lékaře, kteří svou praxí každodenně dokazují neuvěřitelnou odolnost a regenerační schopnost lidského organismu. Jejich pacienti nepřežívají díky jejich péči, ale spíše navzdory ní.

Závěrem bych chtěl připomenout, že jsme bytosti smrtelné a že se tedy všichni jednou dostaneme do bodu, kdy nám již nebude pomoci. Je dobré si tuto skutečnost občas uvědomit a pokusit se podívat na náš život oním závěrečným bilancujícím pohledem. Pokud dokážeme žít život, jehož smysl není narušen ani smrtí, pak zjišťujeme, že zdraví a nemoc ztrácejí svoji palčivost a přehnanou důležitost a my se stáváme svobodnější, vyrovnanější a spokojenější.

Psychologie.cz je společným dílem...

...psychologů a psychoterapeutů a vás, čtenářů. My píšeme, natáčíme, radíme, upřímně sdílíme naše profesní i osobní zkušenosti. Vy nám posíláte náměty a skládáte se na honoráře autorů a provoz webu. Díky tomu můžeme psát a mluvit jen o věcech, které dávají smysl. Nemusíme brát ohled na vkus masového publika ani na zájmy inzerentů – na našem webu nenajdete jejich reklamy ani PR články.

Jako předplatitelé získáte neomezený přístup k hlavnímu obsahu, budete moci kdykoli sledovat naše online kurzy a přednášky, otevře se vám možnost využívat naši poradnu a také ulevíte očím, protože články budete moci nejen číst, ale i poslouchat. Platba je jednoduchá a bezpečná. Pro představu: roční předplatné vás vyjde na 31 korun týdně, to je jako deci vína nebo jedno malé pivo. Připojte se k nám a podpořte nás. Děkujeme.

Varianty předplatného

Články k poslechu

Nenechte se unést

V návalu emocí řekneme nebo uděláme něco, čeho vzápětí litujeme. Jak emoční únosy zvládat?

19 min

Rozchod s psychopatkou

K rozchodu dochází po sérii konfliktů. Jednoho dne se smíření nedostaví.

6 min

Vnitřní kritik

Odkud se vzal ten hlas, který vám neustále říká, že všechno děláte špatně?

10 min

Jak mluvit s dětmi

Proč děti kladou pořád dokola stejnou otázku a odkdy umí rozlišit mezi realitou a fantazií?

19 min

Vědomý vztah

Je možné zůstat v páru sám sebou?

4 min

Otevřít audio sekci
První pokus
Seriál

Psychologie.cz dává prostor začínajícím autorům z řad čtenářů.

Více autorů

  • Úspěch