Obvyklý směr interpretace snu se nese ve čtení významů symbolů, což klade na každého, který chce snovým symbolům alespoň trochu porozumět, značné nároky. Existuje ale i jiná cesta, kterou se zde pokusím nastínit. Klíčová rada zní: Najděte ten správný směr.
Carl Gustav Jung píše v Moderním mýtu, že „kontext nevědomí (…) se vyjadřuje v archaické, často dvou i víceznačné řeči [symbolů]. Ten, kdo jej chce vyložit, potřebuje historické znalosti, aby mohl pochopit jejich význam, protože jeho metafory sahají hluboko do historie vývoje lidského ducha.“
Sám Jung tomuto nároku dostál: traduje se o něm, že když mu jeho pacient nebo známý odvyprávěl svůj sen, Jung se zamyslel a pak vybral ze své bohaté knihovny knihu a nalistoval odpovídající pasáž. Dokázal najít paralelu mezi vyprávěným snem a jeho amplifikovanou verzí v křesťanské tradici nebo v mýtu, který pocházel z jiného náboženství nebo domorodé tradice.
Pokud by cesta porozumění snům skrze „přeložení“ jednotlivých symbolů a pochopení vzájemných vztahů mezi nimi byla tím jediným způsobem, pak by se adept snopravectví musel vyzbrojit trpělivostí při představě, kolik knih musí nastudovat, aby se orientoval ve složitém předivu jednotlivých symbolů a hned věděl, jaké různé významy mají různá čísla, geometrické tvary, barvy, předměty, zvířata.
Aby si nepletl, že býk patří k sv. Markovi a orel zase symbolizuje apoštola Jana. Že had není jen strůjcem komplotu, který uvedl do pokušení Evu (jak to dopadlo, všichni víme), ale že je to bytost, která stojí v základech daleko starších náboženských systémů, než je křesťanství.
Kontext osobního nevědomí vedle toho obsahuje symboly, které se vážou k naší osobní zkušenosti, takže obsáhnout tuto oblast je zvládnutelné, ale i tak se nevyhneme trpělivé práci a zkoumání, co který symbol znamená v rámci naší osobní historie.
Model snu
Pokud přijmeme, že sny jsou přírodním a přirozeným jevem, nemusíme se omezovat jen na zkoumání a pochopení jejich sdělení z hlediska psychologie, ale lze na ně aplikovat také přístupy známé z fyziky – jak atomové, tak kvantové.
Podobnosti s těmito disciplínami můžeme nalézt už v předmětu zmíněných oborů, který není viditelný. Podle knihy Hanse Dieckmanna Sny jako řeč duše „můžeme v obou oborech objekt interpretovat prostřednictvím viditelných obrazů, ale jen tak, že určitou konstelaci znázorníme obrazy, které vypadají jako protiklady.“
Sen po nás chce, abychom si uvědomili směr, který bychom měli následovat, abychom následovali náš osobní mýtus.
Různé modely atomů však mohou posloužit jen v určité situaci, z určitého hlediska. Jeden model slouží ke zjištění chemických vlastností, jiný se zase vztahuje k popisu pohybů elektronů. Navzájem si odporují, což Dieckmann nazývá komplementaritou.
Podobně komplementární se jeví sen a bdělý život. Skutečnosti a názory, které jsou zakotvené v jednotlivých modech života, si navzájem mnohdy odporují. Na nás pak je, abychom je porovnali a uvedli do rovnováhy, nebo abychom náš vědomý postoj zkorigovali.
Kde se významy sbíhají
Na první pohled může působit přinejmenším zvláštně, že když opustíme navyklé bezpečí psychologického diskursu, nalezneme přímočarý způsob interpretace snu, který vychází z propojení kvantové fyziky a šamanismu. Sen po nás chce, abychom si uvědomili směr, který bychom měli následovat, abychom uskutečňovali naše poslání, následovali náš osobní mýtus – Arnold Mindell to nazývá uvědoměním si cesty.
K tomuto uvědomování nás přivede vnímání jemných signálů, které zachytí naše tělo; toto vnímání Mindell nazývá kvantovým kompasem. Ve své knize Psychologie životní cesty spjatá se zemí a jejími rytmy popisuje, že zákony, které platí pro elementární částice, platí i pro lidi: například nelokální charakter vědomí, dráha nejmenší akce, která je v šamanismu nazývaná „stezkou srdce“, nebo existence paralelních světů.
Při tomto typu práce se sny využíváme naši schopnost vnímat své pocity jako směrové ukazatele a zachytit směr, který je pro nás tím pravým.
Dalším příkladem je šíření světla. Na otázku, jak se světlo šíří, podle konvenčního vnímání odpovíme jednoduše: ve směru od zdroje. Představíme si například světlo z baterky. Vektory, kterými se šíří světlo, ovšem v kvantové fyzice zahrnují i směr vzad. Světlo se tedy pohybuje nejen vpřed, ale všemi směry zároveň, včetně „zadního světla“, i když konečný součet vektorů ukazuje směrem, který se nám jeví jako jediný a hlavní.
Práce se sny, která vychází z tohoto přístupu, pracuje s různými vektory směru a z určení konečného směru z výsledného schématu. Z šamanské tradice využívá uvědomění si našeho spojení se zemí. Při tomto typu práce se sny využíváme naši schopnost vnímat své pocity jako směrové ukazatele a zachytit směr, který je pro nás tím pravým, který je v souladu s uvědoměním si sebe sama a své cesty.
Tento postup může působit až neobvykle prostě, zvláště jsme‑li zvyklí sen rozebírat ze všech možných stran a interpretovat ho jen pomocí analýzy, tedy pokud při práci se sny používáme spíše hlavu. Tato metoda zapojuje hned celé tělo.
Vyzkoušejte na sobě
- Popište nejprve své běžné já. Poté si vybavte a zapište nějaký sen, vyberte jeho jednu část nebo snovou postavu a pojmenujte ji.
- Připravte si dva kousky papíru. Jeden položte na zem, bude to vaše výchozí pozice. Místo označte určitým symbolem nebo číslem 1. Vzpomeňte si na svůj popis běžného já a prožijte jej.
- Vnímejte své tělo a zemi a pokuste se zachytit směr, kam vás to táhne. Nechte se vést svými pocity a natočte se ve směru, který vás bude přitahovat. (Cvičení je možné provádět i tužkou na papíře.) Udělejte tímto směrem pár kroků. Máte tedy první směrový vektor.
- Nyní si vzpomeňte na svůj sen nebo postavu ze snu. Prožijte naplno tento obraz a opět nechte své tělo, ať se otáčí a vnímá všechny směry, které se nabízejí, dokud neucítíte ten správný směr.
- Opět se vydejte na tuto stranu, podle pocitu určíte i potřebný počet kroků. Nalezli jste druhý směrový vektor. Místo, kam dojdete, označte jiným symbolem nebo číslem 2.
- Nyní spojte místa č. 1 a 2 a máte celkový směrový vektor. Procházejte tuto dráhu pomalu, pečlivě a zaznamenávejte všechny pocity a hnutí mysli. Udělejte si poznámky, zapište si vše, co se vám vynoří v mysli. (Tímto způsobem lze postupně nalézt vektory více postav či snových scén.) Pracuje se tedy s tímto výsledným směrem a s prožitky, které jsou důležitými vlastnostmi této výsledné dráhy.
Cílem této metody je napojit se na směr, který je pro vás v tuto chvíli ten správný. Může doplňovat, korigovat nebo zcela měnit směr, který vychází z našeho vědomého směřování nebo přístupu k řešení problémů.
Když budete procházet výslednou dráhu, do vědomí, které řídí náš každodenní život, se tak dostaví nové prožitky nebo nápady. Napoví vám, co vám chtěl sen říci, jakým směrem se vydat, abyste byli v souladu se svými niterným nastavením – duší, chcete-li – a případně si uvědomili, že svůj vnější život vedete směrem, který vás od sebe a svého vnitřního přesvědčení odvádí. Případně můžete nějakým novým nápadem vnést inspiraci do svého každodenního života.
