Otroci dětství

Podle psychoanalytiků hrajeme celý život jednu a tu samou hru: na maminku a tatínka.

Zuzana Daňková

Zuzana Daňková
Publicistka

11. 3. 2016

Jedním z nejdůležitějších výdobytků psychoanalýzy je důraz, se kterým opakovaně a v různých podobách upozorňuje na vliv raného dětství pro další psychický vývoj člověka. Přesto pro mne však zůstává otázkou, zda je psychoanalytický způsob mluvy o tomto vlivu přijatelný. Často se totiž na základě jejího výkladu zdá, že jsme otroky svých raných zážitků, které v průběhu celého života nevědomě opakujeme. Ale jde takto vliv dětství na náš další život skutečně chápat?

Asi nepřekvapí, že to byl zakladatel psychoanalýzy, kdo položil důraz na psychologický význam dětských zkušeností. Poněkud překvapivé ovšem je, že patriarchálně založený Sigmund Freud viděl jakožto hlavní (a po nějakou dobu i jedinou, ústřední) postavu dětského vývoje matku. Právě matka umožňuje dítěti uspokojovat jeho základní potřeby spojené s přijímáním potravy a – v širší souvislosti, kterou postřehla Melanie Kleinová – s péčí a láskou, která je tímto dáváním matkou vyjadřována.

Odemknout celý web

od 104 Kč měsíčně

Články k poslechu

Past na nejisté

Nenechme si od nikoho nakukat, že muž je buď drsňák, nebo bábovka.

14 min

Neztratit sama sebe

Péče o duši není jen odpočinek. Co všechno k ní pro mě patří?

12 min

Jak vzniká fobie

Proč se tak často bojíme věcí, se kterými nemáme osobní špatnou zkušenost?

9 min

Když se svěřujeme algoritmu

Jak využít AI pro psychickou pohodu a neztratit kontakt se životem?

16 min

Když se rodiče hádají

Konflikty k životu patří. Jak to udělat, aby neubližovaly vaší rodině?

9 min

11. 3. 2016

Načítá se...
Načítá se...
Načítá se...

Nejlépe hodnocené články

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.