Můj vztah s dospívající dcerou je chladný. Cítím, že k ní jako otec neumím najít cestu.
S malými dětmi je toho někdy prostě moc. Ale když si říkám o pomoc, připadám si neschopná.
Odešla jsem do ciziny za prací, vídáme se párkrát do roka. Cítím, že se jim odcizuji.
Když prababička před lety umírala, měla jsem jiné starosti. Dnes si to vyčítám.
Sestra je přesvědčená, že jsem příčinou jejího utrpení. Vyčítá mámě, že ji nemá dost ráda.
Babička nás nechce vidět. Vrátí se, když budeme bezmocní.
Dcera je nejradši se mnou doma, odmítá být někde přes noc. Je rozmazlená?
Moje matka se mnou soupeří o pozornost mého malého syna. Co s tím můžu dělat?
Manžel se nám vzdaluje, začal říkat věci, ze kterých se mi dělá zle. Co s ním je?
Do páté třídy nebyly potíže, teď si dělá, co chce. Nejde to s ní po dobrém ani po zlém.
Když se z partnerů stanou jen spolubydlící, děti přicházejí o něco zásadního.
Manžel stráví u počítačových her mnoho hodin denně. Ničí to náš vztah.
Pokud máte aktivní předplatné, můžete nám poslat svůj dotaz.