Vypněte tu bednu

Pohyblivé obrázky kradou dětem vnitřní svět. Sice zabaví, ale plíživě při tom škodí.

Marta Helingerová

Marta Helingerová
Psycholožka

11. 8. 2016

Ze seriálu: Jizvy po dětství
Jsme zahlcení nejrůznějšími myšlenkami a postoji. Vyhledáváme svépomocné příručky nebo terapeuty, abychom ve spletitém a mnohohlasném vnitřním chóru poznali sebe sama, našli vlastní hlas. Vnímat svůj vnitřní svět je pro mnoho lidí obtížné. Dost možná to souvisí s tím, zda strávili dětství s pohledem upoutaným na obrazovku, kde se míhá spousta tvarů a barev.

Rodiče často říkají, že se jejich děti dívají na obrazovku rády. Jenn Bermanová v knize Zdravé a šťastné dítě vysvětluje, že zírání na obrazovku je součástí lidské povahy, jistá biologická danost. Prostě nás přitahuje světlo a pohyb. Nové podněty přirozeně poutají naši pozornost, natož pohybující se obrazy.

Odemknout celý web

od 104 Kč měsíčně

Články k poslechu

Sama se svým tajemstvím

Zážitek násilí se do psychiky zapíše hluboko. Jak s ním pracovat?

14 min

Pomoc pro sněhové vločky

Co děti a dospívající doopravdy potřebují?

11 min

Nezralé emoce

Jako malí jste neměli bezpečný prostor pro svoje potřeby. Dozrát lze v dospělosti.

15 min

Já nejsem jen já

Neseme v sobě otisky jiných lidí. Komu patří různé sklony uvnitř vás?

9 min

Setkání s tělem

Budeme spolu až do posledního dne. Chovejme se k němu přátelsky.

11 min

11. 8. 2016

Načítá se...
Načítá se...
Načítá se...

Nejlépe hodnocené články Citáty z Psychologie.cz

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.