Vypněte tu bednu

Pohyblivé obrázky kradou dětem vnitřní svět. Sice zabaví, ale plíživě při tom škodí.

Marta Helingerová

Marta Helingerová
Psycholožka

11. 8. 2016

Ze seriálu: Jizvy po dětství
Jsme zahlcení nejrůznějšími myšlenkami a postoji. Vyhledáváme svépomocné příručky nebo terapeuty, abychom ve spletitém a mnohohlasném vnitřním chóru poznali sebe sama, našli vlastní hlas. Vnímat svůj vnitřní svět je pro mnoho lidí obtížné. Dost možná to souvisí s tím, zda strávili dětství s pohledem upoutaným na obrazovku, kde se míhá spousta tvarů a barev.

Rodiče často říkají, že se jejich děti dívají na obrazovku rády. Jenn Bermanová v knize Zdravé a šťastné dítě vysvětluje, že zírání na obrazovku je součástí lidské povahy, jistá biologická danost. Prostě nás přitahuje světlo a pohyb. Nové podněty přirozeně poutají naši pozornost, natož pohybující se obrazy.

Články k poslechu

Zakázaná slova

Zdánlivě neškodná slova mohou do vztahů vnést napětí a významně je poškozovat.

12 min

Nenuť mě

Nucení vyvolává odpor ve vztazích i v práci. Brání nám, abychom mohli sami chtít.

12 min

Děsivá blízkost

Opravdový vztah nás duševně vysvleče. Toužíme po lásce, ale není to tak snadné.

14 min

Terapie, které nemusely začít

Ne každá nesnáz má původ v psychice. Na všechno nepotřebujeme odborníka.

11 min

Bolest ve vztahu

Není vaše vina, jak se k vám druhý chová. Proč to tak lidé někdy cítí?

14 min

11. 8. 2016

Načítá se...
Načítá se...
Načítá se...

Nejlépe hodnocené články

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.