Foto: Thinkstock.com

Anatomie sebeklamu

Sebeklam nám pomáhá vyhnout se utrpení a udržet si pozitivní pohled na svět a na sebe v něm.

Pavel Špatenka

Pavel Špatenka
Terapeut

15. 11. 2011

Když nechápeme, co se kolem nás a uvnitř nás děje, stáváme se paranoidními a vytváříme si absurdní vysvětlení, jimiž se snažíme chránit vlastní integritu. Stáváme se slepými a bezmocnými vůči našemu vlastnímu vnitřnímu zlu.

Člověk, který odmítá poznávat relevantní skutečnosti a nechce vidět, že vnější „realita“ je vytvářena v rozporu s mravním ideálem, který nosí ve svém srdci, je člověk, který si volí diktaturu strachu, chaosu a zla, která se rodí pod povrchem jeho vědomí a násilně se zmocňuje jeho duše.

Tento článek si mohou přečíst jen naši předplatitelé.

Chcete-li pokračovat ve čtení a otevřít si přístup k veškerému obsahu Psychologie.cz, pořiďte si předplatné.

Chci předplatné
Už máte předplatné? Přihlaste se.

Články k poslechu

Ve špatném vztahu

Co nás tam drží? Nevědomky si přehráváme staré vzorce a zranění. Kudy ven?

12 min

Hranice v rodině

Babičky chtějí vídat vnučku častěji, mně jejich přítomnost nedělá dobře.

11 min

Lidoop v zrcadle

Martin Burget přináší zajímavosti z oboru psychologie.

11 min

Puberta online

Co trápí generaci přezdívanou někdy sněhové vločky? Nemají možnost úniku.

16 min

Úzkost jako rádce

Když se k hledání smyslu života postavíme čelem, zmírní se i naše úzkost.

9 min

15. 11. 2011

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.