Elektronika prý mění strukturu lidského mozku. Co když je to dobře?
Existují věci, o kterých se prostě nežertuje? Kdo o nich rozhoduje?
Přišli jste si pro zážitek, co vás posune. Ale co když vám lektor spíš ubližuje?
Proč by měl být váš domov zanesený krámy, které vám už dávno neslouží?
Potřebuji si situace prožít. Bez hodnocení se neobejdu.
Proti sebenenávisti se bojuje přímým útokem sebelásky. Nedoporučuju.
Co se během našeho dospívání stane s ideály a hodnotami?
Nezaměřujte se jen na obranu svých hranic. Podle situace uvažujte i o jejich vědomém otevírání.
Moje bublina bezpečí splaskla příliš brzy. Celý život se cítím vyhnaná z ráje.
Když jsem zpracovala vytěsněnou vzpomínku, začaly roztávat i mé emoce.
Pořád je ve mně a vždycky znovu se přihlásí o slovo.
Ať se nám to líbí, nebo ne, k lidské svobodě patří i možnost navždy odejít.
Dlouho jsem klamala tělem, ale pak už to nešlo. Po padesátce hledám sama sebe.
I zcela zbytečná smrt má svůj smysl. Pro ty, co přežili.
Jaký svůj strach potřebujeme překonat, abychom viděli v lidech i to dobré?
Je to peklo, nebo dar – mít mámu?
Dlouho jsem znala jen výčitky a nezájem. Až dneska se pomalu učím mít se ráda.
Uzavřela jsem se svým špekem příměří. Někde vzadu ale náš konflikt pořád je.
Změnu jídelníčku jsem vzala od podlahy a vypěstovala si problém.
Jak vystoupit ze vzorců, ve kterých jsme se zabydleli, ale není nám v nich dobře?