Vyberte si své téma Přístup k hlavnímu obsahu

Podcast

Co by za to daly…

…děti v Africe! Proč lidé bez přemýšlení používají falešnou argumentaci?

Nahrávám...

6:51

Dalibor Špok

Jan Majer

22. 11. 2018

Komunikace

Ze seriálu: Vrtání

Myšlenkové zkratky typu „co by za to daly děti v Africe“ nebo „co mají říkat lidé s depresí“ jsou nástrojem manipulace pro lenochy. Slouží k relativizaci problému, ke znehodnocení vašeho argumentu bez jakékoli intelektuální námahy, k vyvolání pocitu spokojenosti bez úsilí. Psycholog Dalibor Špok a šéfredaktor Psychologie.cz Jan Majer sdílejí osobní i profesní zkušenosti. Přemýšlejte s nimi.

Další díly podcastu Dalibora Špoka a Jana Majera: Vrtání

Diskuse 0

Dalibor Špok

Psycholog

www.daliborspok.cz

111 článků od autora

Jan Majer

Šéfredaktor a vydavatel Psychologie.cz

116 článků od autora

Nejlépe hodnocený komentář:

Perceive

Vystihli jste to, pánové, přesně. Uvědomila jsem si u poslechu, že tento argumentační faul občas též používám a budu na něj dávat bacha. Je osvobozující a podporující, když se taková nějaká vyvýšenecká prupovídka nabízí a někdo ji nepoužije. Před pár týdny mi nesmírně pomohla vlídná ruka na zádech a obyčejné "já vím, je toho na tebe moc, klidně breč." A ta ruka patřila ženě, která má tři děti. Přitom, vyloženě se nabízelo : "prosímtě, jedno malé hodné dítě, vždyť tohle ještě nic není, co mám říkat já? Školy, školky, práce, šrumec, strašná únava, vždyť tohle ještě nic není." A neřekla to. Člověk si může vybrat, soucit nebo vyhnutí se soucitu shozením něčí situace. Samozřejmě, někdy nějakou situaci shodit jako žert neuškodí, ale chce to rozlišit ...

Ze série: Vrtání

Zobrazit všechny díly seriálu

Seriál

Šéfredaktor Psychologie.cz Jan Majer a psycholog Dalibor Špok přemýšlejí nahlas. Vrtají se v otázkách, které je samotné zajímají.

Více autorů