Nejlepší články k poslechu: Stáhnout
Vyberte si své téma Předplatné
Foto: Thinkstock.com

Co sezobnout, když nejde usnout

Co se děje v našem mozku, když nemůžeme spát? A co s tím můžeme dělat?

Ze seriálu: Nové poznatky o spánku

Radkin Honzák

Radkin Honzák

27. 9. 2011

Náklonnost k chemii není u lidí zajímajících se o psychologii přehnaná. Je spíše zdrženlivá, pokud se neocitá přímo v záporných hodnotách. Přesto se v tomto příspěvku bez tetičky chemie neobejdu. Slibuju ale, že ji představím tak, aby mohla být přijata bez pocitů mdloby.

Fiktivní hrdina Kilgore Trout, kterého stvořil Kurt Vonnegut, prohlašoval, že problém psychiatrie lze redukovat na rovnici: špatná chemie + špatné myšlenky = duševní choroba. Měl to být psychiatrický ekvivalent slavného výkřiku E = mc2. Neprosadil se.

Mé ambice jsou skromnější, nicméně máme-li probrat dryáky, které by měly zajistit spánek, neobejdeme se bez molekul. Všechny psychické procesy jsou totiž podloženy neurochemickými pochody, takže pojďme chutě s nimi. Cestu jsem zkrátil, zjednodušil, některé zákruty napřímil a tu a tam jsem nazul sedmimílové boty.

Serotonin je šéf

Mozková práce je neustálou výměnou signálů mezi nervovými buňkami. Ty nejsou propojeny napevno jako sletované drátky, ale dotýkají se navzájem svými výběžky. Mezi vysílající a přijímající buňkou však zůstává malá mezera nazývaná membránová štěrbina.

Vzruch se šíří tak, že až na kontaktní zakončení je veden jakousi „nervovou elektřinou“, ale na druhou buňku se dostane tak, že z malého měchýřku vyskočí příslušná molekula, přeskočí štěrbinu a zapadne do připraveného „spínače“, receptoru. Odtud podráždění – signál – putuje dál.

Ředitelem veškeré mozkové chemie je podle současných názorů serotonin. Když je ho dost, profackuje všechny svoje podřízené a jeho království šlape jak švýcarské hodinky.

Molekuly jsou nervové přenašeče (= neurotransmitery), rozdělené v zásadě na povzbuzující (= excitační) a tlumivé. Takhle prosté to sice není, protože třeba výsledkem tlumení útlumu je vlastně povzbuzení, všeobecně známý adrenalin je více hormon než neurotransmiter, ale zůstaňme u jednoduchého modelu.

Když chybí serotonin

Nedostatek serotoninu způsobuje úzkost, deprese, sklon k migréně, nespavost, noční můry, obezitu, nutkavost, nezdrženlivost, impulzivitu, nízký práh bolesti, premenstruální obtíže a nakonec zblbnutí…

Ředitelem veškeré mozkové chemie je podle současných názorů serotonin (= 5-hydroxytryptamin, zkráceně 5HT).

Když je ho dost, profackuje všechny svoje podřízené a jeho království šlape jak švýcarské hodinky.

Když je ho málo, projeví se to především v nestabilitě a nepřiměřenosti nálad a ve špatné kontrole náhlých impulzů (předrážděnost, zbrklost).

Předpokládá se, že nedostatek serotoninu je jednou z příčin úzkostných a depresivních poruch, ale také třeba patologického hráčství a jiných neduhů.

Proč spát potmě

26. – 30. září 2018

Řídím svůj život (seminář)

Psychologie.cz

Výchozí surovinou pro výrobu serotoninu (a také melatoninu, o tom bude řeč vzápětí) je aminokyselina tryptofan. Tu si organismus neumí sám vyrobit a je proto potřeba dodat ji v potravě. U vnímavých osob může vyvolat nedostatečný přísun tryptofanu psychické problémy – od nespavosti až po deprese.

Zdroje tryptofanu

Vydatným zdrojem tryptofanu jsou například krevety, sojová omáčka, žampiony, krůta, treska, tuňák, halibut, kuřecí prsa a játra, špenát, sardinky, sýry plesnivé (a zvláště tvarůžky olomoucké), mozarela, brokolice, avokádo, sojové boby, ořechy a další.

Při jeho zpracování je dále nezbytný dostatek sacharidů, vitaminů skupiny B, vitaminu C, zinku a slunečního světla.
     
Druhou molekulou vznikající z tryptofanu je melatonin, nazývaný také hormonem spánku.

Jeho vylučování z šišinky (epifýza) začíná s nástupem tmy a končí s prvními slunečními paprsky. Ale dokáže je zastavit i světlo žárovky.

Toho využívali třeba chovatelé nosnic: večer šly slepice spát, o půlnoci se nad nimi rozsvítila žárovka, slepice myslely, že je ráno, a snesly vajíčko. A ráno v šest další!

Člověku sice ze světla žárovky nová fáze denního cyklu nenaskočí, ale produkce melatoninu se může zastavit. Proto bychom měli spát potmě.

Dalším tlumivým neurotransmiterem je GABA, neboli kyselina gamaaminomáselná. Její produkce je přes den potlačována všemi nabuzujícími systémy. Uplatňuje se v noci, když ustává přísun podnětů, ve dne jen při větším podráždění zklidňuje nervový systém mazaným způsobem: když její molekula dosedne na receptor, otevře se ve stěně nervové buňky chloridový kanál, jím proteče chloridový iont (Cl-), což vyvolá elektrický jev zvaný hyperpolarizace, při němž stěna buňky „ztuhne a všechno se uklidní“.
     
Hyperpolarizací reaguje stěna buňky také na endorfiny a enkefaliny, což jsou molekuly podobné morfinu a mozek si je pro uklidnění a proti bolesti umí vyrobit sám.

Jak se utlumit

Při poruchách spánku převažují excitační procesy nad útlumovými a přípravky používané k navození a udržení spánku – hypnotika – působí ve smyslu zvýšení útlumu na některý z uvedených chemických systémů.
     
Antidepresiva v zásadě brání plýtvání serotoninem, ke kterému má mozek sklon i tehdy, když je serotoninu nedostatek. Do děje vstupují tak, že brání jeho zpětnému vstřebávání do vysílající buňky (viz vysvětlení v článku Biologický podklad deprese), a tím zajišťují kvalitní funkci serotoninového systému.

Tím, že pouze regulují a nedodávají žádnou náhražku, nejsou návyková. Podobným způsobem se uplatňují i preparáty z třezalky tečkované. Jak bylo uvedeno, serotonin je považován za řídící neurotransmiter, jehož dostatek by měl přispět k normalizaci nervových funkcí a tedy také ke zlepšení spánku.

Melatonin je ve většině zemí běžně na trhu jako potravní doplněk, pouze u nás je registrován jako lék na předpis. Jeho přísun do organismu, načasovaný na dobu ulehnutí, může výrazně zlepšit nástup i kvalitu spánku. Současně působí jako „zametač volných radikálů“.

Rostlinné přípravky, například výtažky z chmele, dobromysli, meduňky nebo kozlíku, přímo neuspávají, ale snižují přísun vzruchů k mozkové kůře, a tak snižují její bdělost.

Běžně užívaná hypnotika působí na GABA receptor obdobným způsobem jako samotná GABA a napodobují tak její aktivitu. Můžeme říci, že GABA je klíč k odemčení chloridového kanálu, zatímco hypnotika jsou jakési paklíče. Čím podobnější přirozenému neurotransmiteru jsou, tím větší je nebezpečí návyku.

Rostlinné přípravky, například výtažky z chmele, dobromysli, meduňky nebo kozlíku, přímo neuspávají, ale snižují přísun vzruchů k mozkové kůře, a tak snižují její bdělost.

Bylo by chybou domnívat se, že změny neurochemických procesů vyvolávají jen chemické látky. Výzkumy posledních let ukazují, že k zásadním funkčním a posléze i strukturálním změnám dochází i při psychoterapii, takže ani tam se nakonec chemii nevyhneme.

Diskuse 0
Nové poznatky o spánku
Seriál

Odvalit se od televize či počítače rovnou do peřin je chyba. Děláte to snad jinak?

Více autorů

  • Zdraví