5. 6. 2015
Ve spánku strávíme téměř třetinu života a stížnosti na nedostatečný či špatný spánek patří u praktického lékaře nebo psychiatra mezi ty nejčastější. Řekněme si ale hned, že ti jim nevěnují nikterak velkou pozornost, protože už dobře vědí, že údaje, které pacienti uvádějí o probdělém čase, bývají nepřesné a zavádějící. Daleko lépe se kvalita a množství spánku pozná podle toho, jak člověk druhý den funguje, jak svěží se cítí, zda si potřebuje dát "šlofíka" nebo zda ho přepadají (špatné je to za volantem) mikrospánky. U starších lidí také pády.
Vezměme to ale popořádku. Spánek je možné definovat jako periodický úsek fyziologického stavu bezvědomí, během kterého dochází k nejrůznějším (zatím ne zcela probádaným) dějům jak v organismu, tak v mozku. Souvisí jak s ochlazením organismu, tak s řadou některých známých konsolidačních procesů týkajících se především paměti v centrálním nervovém systému (CNS).
Tento článek si mohou přečíst jen naši předplatitelé.
Chcete-li pokračovat ve čtení a otevřít si přístup k veškerému obsahu Psychologie.cz, pořiďte si předplatné.
Chci předplatné