Mimo sebe

Nechci tu být, nechci to prožívat. A tak se odpojím. Jaké podoby má disociace?

8:17
Kristina Sarisová

Kristina Sarisová
Psycholožka, psychoterapeutka

16. 1. 2019

V průběhu života zažíváme různé nepříjemné situace, kterým bychom se nejraději vyhnuli – máme chuť vzít nohy na ramena nebo se jednoduše vypařit, hlavně abychom nebyli vystaveni bolesti. Utíkat sami před sebou můžeme vědomě, někdy však zafunguje sebezáchovný mechanismus a zatáhne za záchrannou brzdu v podobě disociace, tedy oddělení. Naše prožívání se zkrátka vypne a to nás (alespoň v dané chvíli) ochrání před bezprostředně hrozícím zraněním.

Intenzita disociace může být různá, od běžných každodenních momentů až po těžkou patologii. Představte si například, že jedete autem velice dobře známou trasu, v podstatě byste ji mohli absolvovat poslepu. Najednou jste v cíli a uvědomíte si, že si vůbec nepamatujete průběh cesty. Jednoduše jste na místě, proberete se z „jiného stavu vědomí“ a zase naskočíte do běžného fungování. Jako kdyby za vás jízdu odřídil autopilot.

Tento článek si mohou přečíst jen naši předplatitelé.

Chcete-li pokračovat ve čtení a otevřít si přístup k veškerému obsahu Psychologie.cz, pořiďte si předplatné.

Chci předplatné
Už máte předplatné? Přihlašte se.

Články k poslechu

Kde je moje doma?

Když v životě ztrácíme půdu pod nohama, terapie nám dává pocit jistoty a bezpečí.

11 min

Dárkomluva

Jazykem darů dáváme najevo, co k druhým cítíme. Umíte jím hovořit?

10 min

Všechno se dá vyřešit

Věta z motivačních příruček je pravdivá. Měla by ale dodat, že to nepůjde samo.

12 min

Deprese a vztek

Životní energie, která nemůže zdravě proudit, si nachází v duši temné spodní cesty.

11 min

Pozvěte do života lehkost

Terapie se zabývá vážnými problémy. To ale neznamená, že sama musí být jen vážná.

9 min

Kristina Sarisová

Psycholožka, psychoterapeutka

16. 1. 2019

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.