Jak se zachovat, když vám život znovu přivede do cesty člověka, se kterým jste už jednou udělali špatnou zkušenost?
Úzkost nemusí mít jasný a konkrétní spouštěč. Teprve si ho hledá. Chytne se toho, co „není v pořádku".
Jak žít s něčím, s čím se žít nedá? S čím není možné se vyrovnat? K čemu se vlastně nelze ani přiblížit?
Když vidím, že má muž o mě zájem, začnu ho od sebe odhánět. Toužím po lásce, ale strach je asi silnější.
Ochladnutí ve vztahu může ohlašovat konec zamilovanosti. Někdy jsou ale jeho kořeny hlubší a chlad nám chce něco sdělit.
Moje seminární práce byly vždycky dobré. A teď už čtvrtým rokem sedím nad rozepsaným textem…
Vidím na svém novém partnerovi vliv jeho narcistní matky. Bojím se o svého syna… Může se partner vůbec změnit?
Člověka obvykle bolí, když cítí, že ostatní po něm chtějí něco jiného, než je sám schopen dát.
Jakmile můj partner zaregistruje pohlednou bytost, otáčí se mu hlava. Dělá to podvědomě?
Nejde změnit někoho, kdo o změnu nestojí. Co je tedy možné udělat?
Někdy léčí obyčejná pravda. Podívat se upřímně a bez obviňování na svůj život, to chce velkou odvahu.
Odkud se vzalo vaše přesvědčení, že kritika a přátelská atmosféra se vylučují?
Pokud máte aktivní předplatné, můžete nám poslat svůj dotaz.