Máme se rádi, ale náš vztah stagnuje. Máme šanci to změnit, nebo je čas se rozejít?
Náš vztah je plný napětí. Já ho miluji a nenávidím, on si na mně vylévá frustraci.
Dcera zvládá spoustu věcí, které jsou pro jiné těžké. Komplikuje jí to ale navazování vztahů.
Lidé se mi rádi svěřují se svými problémy. Začíná mi to vadit.
Navenek žiju skvělý život, ale uvnitř se hroutím a připadám si prázdná.
Dospívající dcera ze spánku křičí, utíká z postele, pere se s námi. Co se to děje?
Dceřino nejmladší dítě má jiného otce, vychovávat budou oba. Bojím se, že ho to poznamená.
Nedokážu na něj přestat myslet. Byli jsme spolu krátce, ale pro mě je to pořád živé.
Neumím komunikovat se ženami. Nevím, o čem si s nimi povídat, nic mě nenapadá.
Synův vztah vidím jako životní slepou uličku. Nic neříkám, ale trápí mě, že není šťastný.
Dceři je už pět, pořád ale hodně visí na mámě. Nemáme chvilku času jen pro sebe.
Můj dobrý kamarád se už dlouho trápí. Mám o něho strach, chtěl bych mu pomoci.
Pokud máte aktivní předplatné, můžete nám poslat svůj dotaz.