Vím, že to není jeho biologický syn, přesto mě mrzí, že partner mé dítě nepřijímá.
O problémech vždycky musím začít já, a pak jsem ta špatná.
Příliš pozdě jsem si uvědomil, co jsem ve vztahu dělal špatně.
Může pauza odvrátit partnerskou krizi, nebo je to začátek konce?
Zkoušíme s manželem obnovit intimitu, ale já pořád myslím na bývalého milence.
Naše manželství roky skomírá. Zároveň se zhoršuje manželova vážná nemoc.
Našla jsem lásku, čekáme rodinu. Partnerova bývalá manželka se s tím nehodlá smířit.
Mám právo chtít po partnerovi, aby trávil čas s rodinou?
Nechceme jí upírat vnouče, ale ničí nás její chování. Nedá se s ní o tom mluvit.
Má cenu usilovat o vztah s partnerem, který nerad řeší vztahové věci a celkově se nikam neposouvá?
Před pár lety se mi rozpadl vážný vztah, od té doby jsem sám. Bojím se, že už to tak zůstane.
Intimita nám funguje, manžel ale přesto masturbuje. Vím, že je to normální. Proč mě to trápí?
Pokud máte aktivní předplatné, můžete nám poslat svůj dotaz.