Manžel býval veselý člověk, teď se z něj stal vyhořelý, apatický morous.
Čtu o vztazích, přemýšlím, chodíme na terapii. A už si nejsem jistý vůbec ničím.
Příliš pozdě jsem si uvědomil, co jsem ve vztahu dělal špatně.
Pochopila jsem, že s mým mužem to nikdy nebude lepší. Přesto mi na vztahu záleží.
Když se z partnerů stanou jen spolubydlící, děti přicházejí o něco zásadního.
Manžel stráví u počítačových her mnoho hodin denně. Ničí to náš vztah.
Ukončila jsem občasné přátelské kontakty s bývalým manželem. Teprve teď se rozcházíme ve zlém.
S partnerem řešíme naši budoucnost a on přišel s přáním, které mě zaskočilo.
Slibuje mi, že se rozvede a budeme spolu, ale trvá to dlouho a já už nemám sílu.
Je to ještě běžná sourozenecká rivalita, nebo problém? Co můžeme jako rodiče dělat?
Může pauza odvrátit partnerskou krizi, nebo je to začátek konce?
Odešel jsem za prací do ciziny, kde nikoho neznám. Jak uspokojit svou potřebu intimity?
Pokud máte aktivní předplatné, můžete nám poslat svůj dotaz.