Příběh neschopné matky

Při výchově dětí musíme volit. Někdy i za cenu toho, že se budou vztekat.

Pavla Koucká

Pavla Koucká
Psycholožka

11. 12. 2014

Co vám běží hlavou, když vidíte na ulici matku vlekoucí za ruku řvoucí dítě? Možná vám přijde neschopná, možná necitlivá. Možná jsem to já. Dlouho jsem měla pocit, že když mé dítě pláče, křičí nebo je jednoduše nespokojené, že je to moje chyba. Že něco dělám špatně, a musím to napravit. Že zkrátka musím něco udělat, aby dítě neplakalo. Dnes vím, že jsem své děti utěšovala nadměrně. Už to nedělám.

V minulém článku jsem psala o potřebě nechat dítě (i dospělého) svobodně prožívat i negativní emoce. A slíbila jsem osobní příběh. Tady je.

Odemknout celý web

od 104 Kč měsíčně

Články k poslechu

Setkání s tělem

Budeme spolu až do posledního dne. Chovejme se k němu přátelsky.

11 min

Introvert, extrovert. A co dál?

Pojmenování pomáhá, jen dokud nás nezačne omezovat.

14 min

Hádka jako rituální tanec

Poznejte svoje kroky, abyste je mohli změnit.

13 min

Klid bez víry

Potřebujeme umět milovat i bez příslibu věčnosti a tvořit bez záruky smyslu.

13 min

Promiň

Tohle slovo k dobrým vztahům potřebujeme. Co když ho někdo říct neumí?

15 min

11. 12. 2014

Načítá se...
Načítá se...
Načítá se...

Nejlépe hodnocené články Citáty z Psychologie.cz

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.