V terapii hledáme autentickou osobnost. Tu, kterou se někdejší dítě marně chtělo stát.
Jsou naše životy jen výslednicí starých utržených ran?
Ve vztahu ke svým dětem si rodiče nezřídka odehrávají vlastní nevědomé, nezpracované pocity.
Ten člověk je laskavost sama. Tak proč z něj máte divný pocit?
Čím víc člověka tíží vlastní vina, tím víc potřebuje potrestat někoho jiného.
Opravdový soucit je součástí naší sebedůvěry – ochoty riskovat a být zranitelní bez zbytečných pocitů …
Čtenář/ka Psychologie.cz
Štěstí
Proč vlastně skrývat něco, co jste nemohli ovlivnit?
Čtenář/ka Psychologie.cz
Štěstí
Neurotická vina nevede k harmonizaci, úlevě, výdechu a novému nádechu. Tak k čemu je člověku …
Popírání a svádění viny na druhé patří k vývoji dítěte. Co když se v tomto …
Horší než zrada od někoho blízkého: vědomí, že jsme to my, kdo ublížil tomu, na …
Naučme se rozlišovat vinu a zodpovědnost. Hledejme souvislosti a řešení.
Vyrůstáme ve vztahu s rodiči a skrze partnerské vztahy se poznáváme. Ukazují se tu naše …
Vařící voda, ostré hrany, pes bez náhubku. Stačí okamžik. Jak žít s jizvami, které nese …
Zdravé svědomí není neurotické – zrazuje od nevhodného chování, ale je tolerantní.
Video
Ty jsi viník, já oběť. Nebo naopak? Všichni žijeme v pavučinách upletených z pocitů viny.
Zapomenout bez odpuštění je velmi dlouhodobé a neefektivní řešení.
Každý je prý strůjcem svého úspěchu. Kdo ale potom může za naše prohry?
Čtenář/ka Psychologie.cz
Úspěch