Jsou naše životy jen výslednicí starých utržených ran?
Ve vztahu ke svým dětem si rodiče nezřídka odehrávají vlastní nevědomé, nezpracované pocity.
Ten člověk je laskavost sama. Tak proč z něj máte divný pocit?
Čím víc člověka tíží vlastní vina, tím víc potřebuje potrestat někoho jiného.
Opravdový soucit je součástí naší sebedůvěry – ochoty riskovat a být zranitelní bez zbytečných pocitů …
Čtenář/ka Psychologie.cz
Štěstí
Proč vlastně skrývat něco, co jste nemohli ovlivnit?
Čtenář/ka Psychologie.cz
Štěstí
Neurotická vina nevede k harmonizaci, úlevě, výdechu a novému nádechu. Tak k čemu je člověku …
Popírání a svádění viny na druhé patří k vývoji dítěte. Co když se v tomto …
Horší než zrada od někoho blízkého: vědomí, že jsme to my, kdo ublížil tomu, na …
Naučme se rozlišovat vinu a zodpovědnost. Hledejme souvislosti a řešení.
Vyrůstáme ve vztahu s rodiči a skrze partnerské vztahy se poznáváme. Ukazují se tu naše …
Vařící voda, ostré hrany, pes bez náhubku. Stačí okamžik. Jak žít s jizvami, které nese …
Zdravé svědomí není neurotické – zrazuje od nevhodného chování, ale je tolerantní.
Lidé, kteří vyrostli v příliš kritické rodině, mají neustále pocit, že se musí někomu zavděčit.
Video
Ty jsi viník, já oběť. Nebo naopak? Všichni žijeme v pavučinách upletených z pocitů viny.
Zapomenout bez odpuštění je velmi dlouhodobé a neefektivní řešení.
Každý je prý strůjcem svého úspěchu. Kdo ale potom může za naše prohry?
Čtenář/ka Psychologie.cz
Úspěch