Vzpomenete si, jak jste se naposledy řízli do prstu? Co jste udělali? Pravděpodobně jste šli honem k umyvadlu, umyli jste si ránu vodou, možná jste sáhli i po nějaké dezinfekci. Pak jste se nejspíš začali shánět po náplasti. Prst jste si zalepili a až pak jste se pustili do čehokoliv dalšího s důvěrou, že tělo využije své sebeúzdravné schopnosti a za týden na prstu nic nepoznáte. Jenže ne vždycky se takhle chováme, když utrpíme nějaké zranění na duši.