V katastrofické situaci přestaneme očekávat záchranu zvenku a objevíme hrdinu, který je v každém z nás.
Od konce ledna je v kinech film Nic nás nerozdělí. Snímek vypráví skutečný příběh rodiny, která v prosinci roku 2004 přežila ničivý úder vlny tsunami. Tato hrozivá přírodní katastrofa s sebou vzala téměř 230 000 lidských životů.
Hlavním poselstvím filmu není zobrazovat hrůzy napáchané přírodním živlem. V první řadě vypovídá o odvaze, víře a ochotě vzájemně si pomáhat. Ukazuje nám, že se naše nejušlechtilejší vlastnosti projeví v těch nejhorších chvílích.
Tomu také odpovídají poznatky z krizových situací. Lidé v nich – navzdory všeobecnému očekávání – obvykle nezačnou panikařit. Právě naopak. Snaží se vzájemně si pomáhat.
Mohlo by vás zajímat
Umění dělat špatná rozhodnutí
Dilema, které nemá žádné dobré řešení, se snadno stane emoční pastí.
Přečíst článekV těch nejvypjatějších okamžicích se často přestaneme spoléhat na grandiózní příchod nějakého zachránce a objevíme hrdinu, který spí v každém z nás.
Katastrofické situace přispívají k osobnímu růstu. Uvědomíme si své hodnoty a přijdeme na to, že na některých věcech vlastně až tak moc nezáleží. A na jiných zase záleží mnohem víc, než jsme si ochotni připustit.
Potřebujeme pro toto osvícení opravdu prožít něco hrozného? Zkusme každý den udělat něco pro druhé. Nemusí jít o nic velkého. Stačí drobnost. Ne z povinnosti, ale proto, že nám to zpříjemní všední den.
Věřím, že náš život bude spokojenější a smysluplnější. Pomůžeme tak hlavně sami sobě.
