Vyberte si své téma Přístup k hlavnímu obsahu

Obrana proti pasivní agresi

Jak se projevují pasivní agresoři kolem vás? V jaké podobě se pasivní agrese dopouštíte sami?

Radka Gottwaldová

Radka Gottwaldová
Absolventka psychologie

3. 4. 2013

Ze seriálu: Psycho

Máte doma puberťáka, který odpovídá jednoslovně a všechno mu dlouho trvá? Štve vás kolega v práci, který neudělá žádný úkol pořádně? Myslíte si své, ale raději to neříkáte nahlas, případně trousíte sarkastické poznámky? Nejspíš tu máme čest s pasivní agresí.

Pasivní agrese je popisována jako záměrný, ale maskovaný způsob vyjádření negativních pocitů typu zlost, odpor či nepřátelství. Většinou je používána v prostředí, kde musíme uposlechnout vyšší autoritu a bojíme se konflitku s ní. Například to mohou být vztahy mezi rodičem a dospívajícím, manželem a manželkou, šéfem a podřízeným.

Jak poznáme, že se pasivní agresivita týká nás samotných či někoho v našem okolí? Můžeme ji rozeznat například podle následujících hlášek:

„Nejsem naštvaný.“

Klasickým znakem pasivní agrese je popření vzteku.

„Jak chcete.“

Mně je to jedno. Pasivní agresor věří, že kdyby svoje emoce vyjádřil, udělalo by to jeho život ještě horší. Proto raději navenek souhlasí, přestože je vnitřně proti.

„Už jdu!“

Jedinec s úkolem verbálně souhlasí, ale sečkává s jeho plněním. Je mistrem prokrastinace.

„Myslel jsem, že to víte.“

Záměrně zamlčuje informace, které by mohly předejít problému.

„Vy byste chtěli mít všechno perfektní.“

Když nemůže prokrastinovat, použije sofistikovanější metodu – úkol udělá včas, ale nesprávně.

„S největší radostí.“

Jedinec slíbí, že bude nápomocný člověku, jenž o pomoc žádá. Vzápětí ale podnikne všechny kroky, aby mu pomoženo nebylo.

„Jenom jsem si dělal legraci.“

Pasivně agresivní člověk používá sarkasmus. Je to vyjádření nepřátelství hlasitým způsobem, ale v sociálně přijatelné, nepřímé formě.

„Proč jsi naštvaný?“

Neprojevování emocí je jeho hlavní zbraní, navíc vždy zdůrazní své překvapení, pokud se někdo jiný přestane ovládat.

Vyzkoušejte na sobě

V jaké podobě se s pasivní agresí setkáváte vy? A v jaké podobě se jí sami dopouštíte? Dá se takové "strategii" účinně bránit?

Líbí se vám Psychologie.cz?

Máte dvě možnosti, jak s námi zůstat v kontaktu. Předplatné vám otevře přístup k obrovské knihovně článků, videí a audiobooků. Nebo vám můžeme posílat nejzajímavější myšlenky e‑mailem zdarma. Tak se také dozvíte, když něco otevřeme pro všechny čtenáře.

Podpořit a připojit se:

Přístup ke všemu

Nejlepší myšlenky zdarma:

Novinky e-mailem

Články k poslechu

Řekněte si o pomoc

Všem, kdo zažili v dospívání sexuální zneužití, bych ráda přečetla dopis.

9 min

Zrcadlo vztahu

Naučte se sledovat, odkud pramení emoční vlny, které hýbou vaším vztahem.

9 min

Uklidni se!

Stresovou reakci žádný povel nezastaví. Co dělat, když to ve vás přímo vře?

20 min

Jak vzniká trauma

Zážitek pohlavního zneužití ovlivňuje tělo i duši na mnoha rovinách. Proč se oběť nebrání?

25 min

Navždy změněná

Byla jsem zdravé, akční, společenské dítě. Až do svých jedenácti let.

8 min

3. 4. 2013

Psycho
Seriál

Vítejte v rubrice Psycho, kde se laskavý obor psychologie potkává s každodenní realitou a nabízí čtenářům krátké provokativní podněty k zamyšlení a diskusi.

Více autorů

  • Sebepoznání