Kamarádi mě mockrát zklamali. Chápu smysl a pravidla přátelství mylně? Je chyba ve mně?
Má nového kamaráda, je jím kokain. V partě s nimi už se necítím bezpečně.
Pochopila jsem, že s mým mužem to nikdy nebude lepší. Přesto mi na vztahu záleží.
Ukončila jsem občasné přátelské kontakty s bývalým manželem. Teprve teď se rozcházíme ve zlém.
Může pauza odvrátit partnerskou krizi, nebo je to začátek konce?
Před sebejistými ženami uhýbám, u jiných potřebuji mít převahu.
Otec tvrdí, že chce urovnat náš vztah, ale já pořád cítím vztek a křivdu.
Nechceme jí upírat vnouče, ale ničí nás její chování. Nedá se s ní o tom mluvit.
Partner je racionální, na city si nepotrpí. A mě to bolí, cítím se osamělá.
Po velké hádce se u nás rozhostilo ticho. Partner prý potřebuje čas. Cítím se trestaná.
Odmítl mou nabídku sblížení, pak se ho ale dotklo, že jsem se odmlčela. Nerozumím jeho chování.
Většina úsilí a obětí je v manželství na mé straně. I snaha o početí dítěte je moje starost.
Pokud máte aktivní předplatné, můžete nám poslat svůj dotaz.