Porouchaná sebeláska

Narcistická osobnost se děsí každého i sebemenšího náznaku odmítnutí, znevážení nebo kritiky. Protože je nucena pohybovat se ve světě, který není pouze chválící, lichotící a nesedne si z ní na zadek, vytvořila si obranu ve formě grandiózního já. To dává na odiv, aby zakryla svou zranitelnost a citlivost. Nevidí však, že je to mnohdy přehnané, neadekvátní a narušuje to vztahy s druhými lidmi. Stejně jako například pojem „hysterie“ dostává i označení „narcis“ pejorativní pachuť – bývá takto označován člověk, který je přesvědčen o své dokonalosti a nesmíme se ho ničím dotknout. Co za tím však stojí, že se chová právě takto?