18. 3. 2024
Každý si s sebou neseme z minulosti zátěž, která ovlivňuje nejen naše sebepojetí, ale i každodenní život. Můžeme si to představit jako batoh, který máme neustále na zádech. I ten nejlepší rodič nám do něj přihodí pár malých kamínků, a chceme-li žít lehčeji, musíme je v dospělém životě zahodit. A někdo má svůj batoh opravdu hodně těžký. Jak překonat stíny minulosti, když jsme v dětství zažívali jen samé ponížení, a naučit se milovat sebe sama? Je to obtížná cesta, ale je možné na ní dojít až do cíle.
Rodič razící tvrdou výchovu, v níž nemá místo přijetí a uznání, nám do batohu může vložit tolik obrovských kamenů, až to občas vypadá, že se s ním ani nedokážeme pohybovat. Taková zátěž nás brzdí na každém kroku, pořád o ní víme. Ať děláme cokoli, je tam a omezuje nás. Tíha nás někdy doslova paralyzuje a nepustí nás dál, dokud se jí nezbavíme.
Tento článek si mohou přečíst jen naši předplatitelé.
Chcete-li pokračovat ve čtení a otevřít si přístup k veškerému obsahu Psychologie.cz, pořiďte si předplatné.
Chci předplatné