S veřejnými běžeckými akcemi je to podobné jako s deadliny – visí nad námi se zvednutým prstem, že je třeba se pustit do práce a nepolevit.

Co se motivace k našemu amatérského běhání týče, účast na běžeckém závodě se mi osvědčila jako jedna z nejúčinnějších. Na běžecký happening se nepřihlašujeme s tím, že poběžíme podle toho, jestli se nám ten den zrovna bude chtít nebo jestli náhodou nebude na práci něco zábavnějšího.

Slovo zábavnější uvádím záměrně. Hodina běhu za nejistého počasí není pro většinu běžců amatérů momentem sladké nirvány. Je to dřina. Sem tam se vyplaví euforka a návaly energie, ale taky to občas pěkně bolí. Ale ten pocit po doběhnutí stojí za to.

Přihlášením na závod začíná nová kapitola našeho tréninku. Už není na co se vymlouvat. Každý z nás do závodu vstupuje s jiným drajvem – někdo chce doběhnout s dobrým pocitem ze sebe samého, jiný chce závod vyhrát.

Proč se sám opakovaně vracím na některé běžecké akce?

• Kvůli vlastní motivaci.

• Běžecký happening je místem setkání lidí, kteří přišli s podobným cílem – užít si závod.

• Běžci jsou veselá kopa.

• Běžet v davu je zase jiný zážitek, než sólo „jízda“ v oblíbeném parku.

Pokud je pro vás účast na některém z běžeckých závodů novým zážitkem, inspirací mohou být tipy a zkušenosti několika profesionálních běžeckých trenérů:
 

Bára Nekolová

Dopředu si vymyslete odměnu, něco, co vám udělá radost, když běh zvládnete. Mělo by to pro vás být motivující a navnadit vás k dalšímu běhání. Například si vyhlédněte nové běžecké boty, cokoliv, co vám vaše další běhání ještě zpříjemní.

Pro trénink doporučuji zařadit běh na ráno před prací. Samozřejmě si řeknete, že je rozdíl spát o hodinu déle nebo se trápit někde v parku, ale v devět hodin budete sedět v práci, příjemně nastartovaní na celý pracovní den a už budete mít „odpracováno“. A snídaně vám bude obvzláště chutnat!

Trénink na desetikilometrový běh: není to maraton, ale ani procházka růžovým sadem. Každý máme jinou fyzickou kondici a měli bychom se tím řídit. Bez tréninku desítku běžet nelze, chce to začít trénovat nejméně tři měsíce před závodem. Inspiraci k tréninkům najdete na internetu nebo například na stránkách k závodu WRP.
 

Lenka Pšajdlová

Den před závodem jíst jen lehká jídla a hodně pít, především vodu. V den závodu se jen nasnídat (možno i lehce posvačit), popřípadě těsně před závodem doplnit energii nečím sladkým. Dobrá je hořká čokoláda!

Zvolit spravné oblečení, které bude odpovídat počasí. Jelikož se závod běží po silnici, doporučuji obout měkčí tlumivé boty, abychom alespoň trochu mírnili tvrdé došlapy. Samozřejmě nezapomenout kvalitní běžecké ponožky, abychom neměli nepříjemné odřeniny a puchýře.

Při samotném závodu hlavně nepřepálit začátek. Pokud možno si v davu najít někoho, kdo běží v podobném tempu, a držet se ho. Ve dvou a více se to při běhu lépe táhne. Pokud cítím, že mám dostatek energie, můžu postupně stupňovat rychlost běhu.

Po závodu nezapomenout na kvalitni regeneraci. Doporučuji plavání nebo saunu, oboji vylepší kombinace s masáží.
 

Michal Kulka

Den závodu: vydatná snídaně, nejlépe kolem desáté hodiny dopoledne (závod je za čtyři hodiny). Doporučuje se snídat prakticky cokoliv kromě jídel jako je slanina, smažená vajíčka, ale i toto někomu vyhovuje. Každopádně zajistit dostatek pití (nejen čaj a kafe) a zakončit cereálními musli – lépe se tráví a podporuje zažívání. Vypít minimálně 1 litr neperlivé vody.

Příchod na závody: minimálně 1,5 hodiny předem. Celou hodinu věnujte rozcvičení (10 min. lehký klus – cca 1,5 km, poté protažení dynamického charakteru (20 min.), SBC (speciální běžecké cvičení 20 min.), rovinky (3× 100m v tempu závodu).

Proč běžet: každý má svůj cíl – někdo chce překonat loňský rekord, někdo chce překonat svého tátu atleta, někdo běží, protože ho vyhecoval kamarád. Nejde o to, proč běžím, ale že běžím – protože mi to přináší radost, jsem s lidmi, kteří mají podobné myšlení, podobný koníček. A hlavně: až doběhnu, budu cítit, že jsem udělal něco pro své zdraví.

Jak běžet: nepřecenit síly, začít volněji a později zrychlovat, když mi to kondice dovolí. Každý si už vyzkoušel, že když někoho předbíhá, jako by někdo vlil síly do žil, běží se mu mnohem lépe než tomu druhému.

Po závodě: studie vyzkoumaly, že jednu hodinu po závodě se dá a má jíst co hrdlo ráčí (dorty, pivo, chipsy, jogurt), tělo je nastaveno tak, že si nic neuloží a vše spálí (spotřebuje). Proto je třeba se pořádně najíst, i když někdy nemám na jídlo ani pomyšlení.

Tento čas opadne a je třeba se připravit, že pokud nedoplníme energii, můžeme se dostat do hypoglykemického šoku (nedostatek energie v podobě glykotického krytí základních lidských funkcí), může se nám motat hlava a nejsme schopni bez jídla ujít ani krok.

Zhruba hodinu po závodě statické protažení – dolních končetin a zad. Vše v sedě nebo v leže. Ve stoji to nemá smysl.

Anna Stralczynská

Dobře se před závodem vyspěte.

Mějte ze sebe radost a v průběhu závodu si opakujte, že jste na sebe pyšní, že běžíte.

Užijte si předzávodní, závodní i pozávodní atmosféru.

Společně s trenéry se budeme těšit 1. září na startu akce We Run Prague!