Proč nás vlastně tak vytáčí, když něco není po našem nebo když musíme chvíli čekat?
Potřebujeme se na něco těšit. Kdy se z těšení stává sebeklam, který nám škodí?
Naučme se pouštět, co už nám neslouží – nebo co nám život odepřel.
V těžkých chvílích se zaměřte na přítomný okamžik. Zapojte smysly, sledujte vjemy.
Zapomínáme‑li na smrt, bereme život jako samozřejmost.
Novou sílu můžeme nabrat jen cestou do hlubiny. Dovolte si prožít útlum.
Jakými mechanismy si mozek vybírá, čemu věnuje pozornost?
Do našeho zajetého prožívání mohou kdykoli vstoupit komplikace. Jak se k nim postavíme?
Čtenář/ka Psychologie.cz
Štěstí
Video
Michal Petr vypráví o své osobní i profesní zkušenosti s myšlenkami Eckharta Tolleho.
Přijmout jednoduchou myšlenku může být překvapivě složité.
Na první pohled na nich něco je. Ze zrnka pravdy se ale nedá udělat návod …
Čtenář/ka Psychologie.cz
Štěstí
Jak se neminout se svým vlastním životem?
Při putování do nitra čeká každého z nás trochu jiný terén. Čemu se ale určitě …
Čtenář/ka Psychologie.cz
Štěstí
Stojím tu, živá a zdravá, a mám dost peněz na to potěšit kamarádku dárkem. Tak …
Abychom dosáhli kýženého výsledku, musíme správně vybalancovat základní proměnné.
Tady a teď bychom měli žít tehdy, když je přítomný okamžik podstatnější než to, co …
Za schopnost věnovat se více věcem najednou platíme vysokou cenu.
Život vytvářejí jednotlivé dny. Každý den nabízí čas k něčemu novému nebo naopak důvěrně známému.
Tělo je kotvou do přítomnosti, zdrojem stability, sídlem intuice. A vždycky je tady.
Jedním z největších škůdců rostlinky zvané štěstí je strach z budoucnosti.