12. Když je nejhůř

Ocitnete‑li se ve vážné psychické krizi, nezůstávejte sami. Kdo pomůže?

13:11
Dalibor Špok

Dalibor Špok

23. 4. 2020

Z audiobooku: Manuál pro naši mysl

Tento seriál nás učí průchodu krizí, ale slovo „krize“ používáme v širším smyslu: jako období, kdy něco starého skončí a my se s tím musíme vyrovnat, protože přestaly fungovat i naše zvyky, očekávání a způsoby, kterými jsme v životě nalézali smysl. Existuje však jistě i krize v užším slova smyslu. Krize jako vyvrcholení, jako náhlý a drastický propad našeho stavu. A tou se budeme zabývat nyní.

Na začátek si připomeňme, že pro zvládání dlouhodobých a zásadních psychických krizí není náš manuál primárně určen. Může být inspirativním pomocníkem, ale v tomto případě bude potřeba některé rady přizpůsobit, protože po člověku ve vážné psychické krizi mohou vyžadovat příliš a být nepřiměřeně náročné. Přesto se u tématu závažnější krize zastavíme, protože takový stav (byť chvilkový) může přijít kdykoli nebo opakovaně během obtížného období, které zažíváme. Co v takové situaci dělat?

Vyhledejte pomoc – kdekoli

První a nejdůležitější zásadou je nezůstávat v krizi osamocen. Odlišme osamocení a samotu.

  • Samota je individuální preferencí – někomu vyhovuje se při problémech spíše stáhnout a omezit kontakty s druhými, aby šetřil kapacity a nemusel komunikovat… Zvolil si to, protože ví a vidí, že mu to prospívá.
  • Osamocení je však něco jiného – to je stav, kdy nemáme kolem sebe druhé, i když bychom je potřebovali.

Pokud se ocitnete v hluboké psychické krizi, která se může projevovat razantním zhoršením vašeho duševního stavu (silná úzkost, panika, deprese, nevíra), nezůstávejte sami. Řekněte si o pomoc.

Psycholog a psychiatr

Může to být pomoc profesionální. Kontakty z oblasti psychologické pomoci najdete v tomto článku

Pokud je váš stav velmi závažný, pak vyhledejte psychiatrickou pomoc. V takovém případě se objevují:

  • nezvladatelná panika
  • nezvladatelné myšlenky
  • halucinace, nejčastěji sluchové
  • nereálná přesvědčení, která vám všichni okolo rozmlouvají
  • myšlenky na sebevraždu nebo jiné zkratkovité řešení
  • pokud vám to doporučují (mnozí) lidé z vašeho okolí

Navštivte psychiatrické centrum (psychiatrickou nemocnici), které jsou ve větších městech a často mají i telefonní čísla pro tyto krize. Tam svůj stav konzultujte. Ve velkých městech existují psychiatrické denní stacionáře, kam můžete kdykoli přijít a kde vám poradí.

Praktický lékař

Na pomezí mezi lehčí psychologickou a zásadnější psychiatrickou pomocí leží váš praktický lékař – nezapomeňte i na tuto možnost. I ten vás může nasměrovat, uklidnit a předepsat léky na úzkost nebo antidepresiva, která je dobré začít brát okamžitě, protože u antidepresiv jejich účinek obvykle nastupuje až v horizontu jednoho nebo dvou týdnů. I proto je dobré takovou návštěvu (nebo v současné době karantény telefonát) neodkládat. Pokud se později dostanete k psychiatrovi, není problém medikaci upravit nebo antidepresiva vyměnit za jiná. Jejich účinek už ale nastoupí.

Příbuzní, přátelé, kamarádi

Rozhodně nezapomínejte na to, že pomoc profesionální (zvlášť pokud se nejedná o výše zmíněný extrémní stav) není jedinou možností. Vyhledat účinnou pomoc můžete u svých známých, rodinných příslušníků, u souseda, u kamarádů, u kněze. Vyhledání pomoci často může znamenat třeba jen to, že si s někým chvíli popovídáte nebo si zatelefonujete. I když vám druhý nedokáže konkrétně poradit nebo objektivně pomoci, samotný rozhovor vám může zásadně ulevit.

Nezapomínejte, že v tuto chvíli nehledáte vyčerpávající řešení dlouhodobých životních problémů. V tuto chvíli je váš hlavní úkol dostat se z této emocionální/psychologické krize, z vašeho mentálního stavu a stabilizovat se zpět do normálního fungování. Cokoli není škodlivé a může vám v tomto úkolu pomoci (rozhovor, konejšivé aktivity, odklonění pozornosti, léky po konzultaci s lékařem), použijte co nejdříve a používejte dostatečně. Teprve až budete v tomto relativně normálním, stabilizovaném fungování, nastane čas na řešení vašich objektivních problémů a důkladné promýšlení opatření. Dříve ne.

Nebuďte pošetilí. Nestyďte se, že nezvládáte, že potřebujete medikaci nebo hospitalizaci

Je už to tak na světě zařízeno, že člověk v hluboké psychické krizi, která ohrožuje jeho fyzické i psychické zdraví a nezřídka i jeho rodinu, má často úplně jiné starosti než jak se co nejrychleji a bezpečně z tohoto nebezpečí dostat. A jeho starosti bývají – vzhledem k závažnosti situace – dost pošetilé.

Někdo se v první řadě stydí za svůj stav a vyčítá si, jaký je slaboch nebo jaké udělal chyby, kvůli kterým se do této krize dostal. Nemusím asi psát psychologickou knihu, abyste souhlasili, že kupení výčitek a naštvání se na sebe v tuto chvíli už krizi nezlepší, že? Důležité je učinit hned to, co probíráme v první kapitole: svůj stav akceptovat.

Jiný člověk v krizi se stará o (relativní) malichernosti. Těmito myšlenkami se snaží odklonit pozornost od svého nepříjemného stavu nebo je toto nadměrné starání už doprovodem (důsledkem) jeho mentálního stavu. Táže se bez konce: Co teď bude s mým pracovním úkolem? (Dokáže se o něj ve skutečnosti postarat deset kolegů.) Co bude s pejskem? (Nakrmí ho jistě kdokoli z početné širší rodiny.) A hlavní problém: Kdo doma uklidí? nebo Kdo navaří manželovi, který je zvyklý na teplé večeře? Jsou to opravdu ty zásadní otázky, které bychom si měli klást?

Často jsme v takové situaci postaveni před otázku, jestli jít k lékaři nechat si předepsat antidepresiva nebo vyhledat psychiatrickou pomoc. A bojíme se o svou pověst: „Co tomu řeknou druzí? Co když se to někdo dozví? Nevyhodí mě pak z práce? Neztratím řidičák? Není to ostuda?“

Vděčné téma, na které dokážeme rozehrávat nekonečné myšlenkové symfonie, je mentální hra Nechci brát prášky, protože… Každý si rozvine slibnou ideu dle svých preferencí. Někdo by si přišel jako slaboch, jiný se bojí ztloustnutí, třetí rezolutně trvá na tom, že prostě škodí, čtvrtý se obává, že by se na prášcích stal závislý. (Zajímavé je, že se této závislosti obává daleko více, než že se stane závislým třeba na tyranizujícím vlivu internetových rad, zázračných metod a sociálních sítí, což mu v reálném světě hrozí nesrovnatelně více.)

Všem doporučuji: zkonzultujte své obavy ohledně léků se svým lékařem nebo psychiatrem. Uvědomte si, že i tyto vaše obavy jsou zesílené samotnou krizí – jsou tedy často jejím důsledkem, nikoli racionálním úsudkem. Pokud si o svých obavách popovídáte s lékařem, zjistíte, že mnohé jsou nesmysly nebo přehnané starosti (např. závislost na antidepresivech). Vedlejší účinky antidepresiv skutečně existují, ale díky tomu, jak se tato léková kategorie rychle vyvíjí, jsou čím dál menší (oproti stavu před deseti či třiceti lety). Mohou být nepříjemné, ale vždy jsou desetkrát příjemnější než panika nebo deprese, které tyto léky odstraní, kterými byste jinak trpěli a které mohou být reálně život ohrožující. Vedlejší účinky jsou navíc často řešitelné (např. výběrem jiného typu medikace).

Neumím radit, jak nebýt pošetilý a nesoustředit se na ty nejméně podstatné otázky. Ani v dobách drastických krizí nás samozřejmě naše hloupost, rozmařilost nebo pýcha neopouští, často se dokonce zesiluje. Podobně jako se snad nebudete stydět, když vám lékař bude muset dát nohu do sádry, nestyďte se za pomoc v duševní oblasti, i když ji potřebujete v podobě léků nebo hospitalizace.

Dělejte všechna opatření z tohoto manuálu, ale v jednoduché verzi

I v zásadní psychické krizi, která se vyznačuje velkým šokem, panikou, pocity odcizení a prázdnoty (tzv. derealizací či depersonalizací), smutkem a obtížně kontrolovatelným myšlením, zkuste realizovat zásady z tohoto manuálu. Určitě se nesnažte o perfekcionistickou verzi. Povolte si. Ale neházejte je za hlavu. Jsou to nejúčinnější faktory (včetně medikace), které desítky let vědeckého výzkumu pro zvládání krizí odhalují: plán a struktura, pohyb, manuální činnost, relaxace, sociální kontakt a všechny ostatní, o kterých si zde povídáme.

Zkuste si tedy vytvořit jednoduchý plán, čemu se budete věnovat (tento plán může zahrnovat i kontakt s druhými lidmi a povídání s nimi o své krizi). Přijměte svůj stav a svou neschopnost jej plně kontrolovat nebo žít stejně produktivní život jako dříve. Buďte k sobě laskaví (ale ne sebelítostiví). Zkuste nenásilně odvracet své myšlenky k útěšnějšímu tématu (třeba i prostřednictvím dobrého filmu, seriálu, knihy, poslechem rádia bez zpravodajství). Hýbejte se, najděte si jednoduchou manuální činnost, která vás uklidní. A podobně.

V krizích finančních, vztahových, zdravotních… nepanikařte

Pokud se díky současné koronavirové krizi dostanete do jiné objektivně či subjektivně nepříznivé situace (finanční, zdravotní, vztahové, sociální), která sice nevede k tak prudké psychické krizi, jakou popisujeme výše, ale která je pro zvládnutí také velmi obtížná, snažte se nepanikařit.

Opět platí – v prvé řadě vyhledejte pomoc. Poraďte se s blízkými, kamarády, kolegy. Nezůstávejte se svým problémem sami. Jste‑li například ve finanční krizi, zkuste hledat řešení s těmi známými, kteří vám dříve dokázali v různých oblastech dobře poradit. Uskromněte se drasticky v nákladech. Kontaktujte poradnu pro finanční tíseň. Jste‑li třeba z malé obce, oslovte starostu nebo starostku, která může mít informace a tipy ohledně finanční pomoci i ohledně brigád či přivýdělku v okolí. Podobně můžete kontaktovat sociální odbor (poradnu) na příslušných úřadech a podobně. Někde začněte, na nějakou organizaci (nebo úředníka) se obraťte. Nemějte strach, že se obrátíte na nevhodné místo. I když daná problematika vůbec nespadá do jejich kompetence, často nebudete první, kdo se takto ptá, a budou vás umět nasměrovat.

Jste‑li v krizi vztahové, sociální, výchovné, zdravotní nebo onemocněl‑li vám někdo z rodiny, postupujte podobně. Sdílejte s někým své obavy a starosti, hledejte s ním řešení, zkuste nalézt odborníka, který vám dokáže s problémem poradit. Najděte organizace, které v této oblasti pomáhají (např. pro domácí násilí, mediace, azylový dům, sociální péče, charitní organizace, pedagogicko‑psychologické poradny).

Nezůstávejte dlouho na internetu a nezahlťte se tisíci článků a diskusí na vaše téma, protože mnohé jsou problematické nebo přímo podvodné kvality. Pokud jdete hledat odbornou pomoc na web, dávejte si dobrý pozor, ať se skutečně jedná o renomovanou organizaci nebo experta. Platí přitom, že kvalitní expertní názory se víceméně opakují. Nemusíte jich přečíst sto. Deset stačí.

I pouhý hovor s druhým člověkem, který pro vás objektivně příliš udělat nemůže, může mít velký vliv na to, jak svou situaci budete vnitřně prožívat a jaké kapacity pro její řešení budete následně mít. Nepodceňujte to a opakujte to.

A samozřejmě i v těchto typech krizí je zcela zásadní držet se všeho ostatního, co radí tento manuál. I když vám docházejí peníze nebo babička onemocněla, je důležité se hýbat a najít si regenerační manuální aktivity, cvičit relaxaci, meditovat, kontrolovat mysl, mít plán dne. Nikoli přesto, ale právě proto, že se tyto nepříjemné události dějí – i vy tedy musíte zodpovědně budovat své kapacity si s touto krizí poradit a být následně psychickou oporou i pro své blízké a lidi okolo.

Psychologie.cz je společným dílem...

...psychologů a psychoterapeutů a vás, čtenářů. My píšeme, natáčíme, radíme, upřímně sdílíme naše profesní i osobní zkušenosti. Vy nám posíláte náměty a skládáte se na honoráře autorů a provoz webu. Díky tomu můžeme psát a mluvit jen o věcech, které dávají smysl. Nemusíme brát ohled na vkus masového publika ani na zájmy inzerentů – na našem webu nenajdete jejich reklamy ani PR články.

Jako předplatitelé získáte neomezený přístup k hlavnímu obsahu, budete moci kdykoli sledovat naše online kurzy a přednášky, otevře se vám možnost využívat naši poradnu a také ulevíte očím, protože články budete moci nejen číst, ale i poslouchat. Platba je jednoduchá a bezpečná. Pro představu: roční předplatné vás vyjde na 31 korun týdně, to je jako deci vína nebo jedno malé pivo. Připojte se k nám a podpořte nás. Děkujeme.

Varianty předplatného

Články k poslechu

Životní mapa

Naše touhy a sny se mohou realizovat, pokud stojí na pevných základech.

17 min

Vyhořet ve vztahu

Navenek se dlouho nic neděje, pod povrchem se ale hromadí frustrace a nespokojenost.

11 min

Dojít k sobě

Chůze je dokonalý prostředek spojení s vlastním nitrem.

9 min

Manipulace v sektě

Sekty žijí z pečlivě namíchané směsi důvěry a strachu. Jejich metody využívají i mnohé firmy.

14 min

Porouchaná sebeláska

Za majestátní oponou narcismu se většinou skrývá malá ustrašená dušička.

13 min

Otevřít audio sekci
COVID - manuál pro naši mysl
Seriál

Co dělat, abychom svůj psychický stav během krize nejen nezhoršovali, ale v ideálním případě dokonce zlepšovali? Psycholog Dalibor Špok pro vás připravil průvodce pro tuto nesnadnou cestu.

Dalibor Špok

  • None