V příběhu, který se traduje od dob Buddhy, stojí několik slepců kolem slona a dohadují se, jak vypadá. I když nejsme slepí, vidíme vždycky jen část skutečnosti. Nabízím vám tu moji.
Moje dětská, naivní víra musela zmizet, aby na prázdné místo mohla přijít ta opravdovější.
Naučme se ze všedních dnů vyzobávat rozinky toho krásného a dobrého.
Nenecháváte si utéct nějakou příležitost, jak být s lidmi, na kterých vám záleží?
Existují věci, o kterých se prostě nežertuje? Kdo o nich rozhoduje?
Proč by měl být váš domov zanesený krámy, které vám už dávno neslouží?
Dvě čárky dají do pohybu věci a pocity, o kterých jste doteď neměli potuchy.
Někdo vás zaujme, nevíte proč. Možná v sobě nese něco, s čím se právě teď …
Máte pocit, že vám pomůže snad jenom zázrak? Pak si dobře prohlédněte, jak váš zázrak …
Domýšlíme si. Vidíme něco, co není. A neplatí to zdaleka jen pro náš zrak.
Svět je plný laskavostí. Na nás je, abychom je nepřehlédli.
Je těžké sobě i druhým vysvětlit, že nelze česat jablka z jabloní, které teprve začínají …
Hudba v nás a kolem nás propojuje něco, co by jinak zůstalo rozpojeno.
Postupným ztrácením postupně i nalézáme. A to nalézání není vždy snadné a příjemné.
Umíte se mít rádi a být spokojení, nebo to odkládáte na den, až budete mít …
Tam sem si hlávala, kdys sem byla malá, pronesla tříletá neteř. Čím děti dostávají vás?
V ženách je krása, něha i pomíjivost, která sama o sobě neví. Čím jsou ženy …
Muži nás inspirují: abychom i my měly své sny, vize a cíle. A abychom uměly …
Když je žák připraven, učitel se najde. Někdy své učitele nepotkáme osobně, ale nechají nám …
Řízení je vážná věc. Ale pomyslným držkopádům, které proces učení provázejí, je nejlepší se smát.
Nic z toho, co máme, není samozřejmé. Připomněla mi to náhoda.