Slepice, vejce a bílý medvěd

V dnešním dílu seriálu o kontrole mysli si naposledy přiblížíme mechanismy, které udržují mentální obsahy ve vědomí (asociace, emoční a vědomá aktivace), a to z trochu odlišného pohledu. Většina lidí nemívá problém s pochopením, jak tyto mechanismy fungují v otázce nastolení nějakého nového stavu nebo zvyku. Chápou, že čím více se na něco soustředíme, tím více dochází k emoční i vědomé aktivaci i navázání dalších asociačních provázků.

Někdy je však obtížnější pochopit, jak mohu pomocí uvedených mechanismů, které vazby a aktivace pouze udržují a vytvářejí, něco omezit. Jak se mohu zbavit obtěžující obsese, jak mohu tlumit stále přicházející myšlenky? Taková zamýšlená „deaktivace“ nemůže mít přece žádnou jinou podobu než průchod vědomím – protože nemám, kde a jak jinak bych ji vykonal.

Každým dalším průchodem vědomím ale přece obsah získává novou aktivaci. A nezáleží na tom, jestli je to akt, ve kterém si řeknu „ne, už na tebe nechci myslet“. Pořád to byl průchod vědomím, a proto aktivaci zvětšil a navázal další asociace. A jsme zase u bílého medvěda, na kterého myslíme pokaždé, když si myšlenku na něj zakazujeme. Není to jen nekonečný kruh, který nemá konce?

Naše každodenní zkušenost nás učí, že nikoli. Kde je tedy zakopán pes? Není to pes, přátelé. Je to slepice.

Slepice i vejce

Možná vám nastolené dilema připomnělo problém slepice a vejce. Ten se zdá také neřešitelný, ale naše každodenní zkušenost s přítomností vajec i veselých slepiček ukazuje, že „nějak“ jej rozlousknout lze. Otázka není řešitelná jako logický problém lineární kauzality (Co bylo dříve, pokud A vede k B a B vede k A?), je však řešitelný vývojově jako vývojová spirála tvorů a jejich zárodků, řekl by nám biolog.

Uvědomme si, že zde nejsme v kruhu, ale ve spirále – pro naše usuzování o kontrole mysli je to podstatný rozdíl. Odpovědí na otázku, co bylo dříve, tedy není ani vejce, ani slepice, ale velké množství jiných (pra)slepic a (pra)vajec, které se postupně ve vývojové spirále proměňovaly.

Ve vědomí platí podobná odpověď. Problém vědomé aktivace nebo asociace není řešitelný aktuálně, přímo. Nemůžeme se chtěním zbavit vědomé aktivace obsahu, který již byl aktivován. Podobně nelze záměrně „nevytvořit“ nebo „rozpojit“ asociaci – protože tím minimálně přidáme asociaci novou.