Vejce nebo slepice?

Pořídit si nová prsa, hezčí nos nebo si nechat odsát nějaký ten špíček je dnes ještě jednodušší než nosit rovnátka. Nepochybuji o tom, že ve většině případů tato vylepšení zvyšují sebedůvěru. Americký dermatolog Eric Finzi navrch zjistil, že jedna ze zkrašlovacích procedur prokazatelně pomáhá pacientům s depresemi.

Botulotoxin, známý jako klobásový jed, se pod obchodním označením Botox využívá v kosmetickém průmyslu k redukci vrásek, především v oblasti čela a kolem očí. Ty se vytvářejí v důsledku aktivity mimických svalů, které botox paralyzuje. (O tom, jak omezení mimiky ovlivňuje komunikaci a vztahy jsme psali v článku Mlčení hladkých tváří.)

Své uplatnění má botox i v lékařství. Používá se proti přílišnému pocení nebo u onemocnění s nadměrným svalovým tonusem. Finzi však ve své knize The Face of Emotion: How Botox Affects Our Moods and Relationships tvrdí, že právě kosmetické užití Botoxu má antidepresivní efekt.

K této myšlence ho přivedla James‑Langeova teorie emocí, která říká, že primární jsou motorické a výrazové reakce. Ty až následně vedou ke vzniku emocí. Pro zjednodušení se dá tato teorie vyjádřit slavnou větou: Jsme smutní, protože pláčeme. Finzi tedy předpokládal, že když se pacienti nebudou schopni mračit, jejich nálada se zlepší.

Mohlo by vás zajímat

Jistota v sobě

To nejlepší, co můžete dát své rodině, je váš vnitřní klid a autentické pocity.

Přečíst článek

Finzi aplikoval botox do čelního svalu depresivních pacientů. Dva měsíce po aplikaci většina z nich neměla depresivní příznaky. Jeho teorie byla ověřena i v následných studiích. Pozitivní efekt botoxové léčby potvrdili také samotní pacienti.

Co si myslíte o tvrzení, že výraz tváře ovlivňuje vznik emocí, a ne naopak?