Foto: Thinkstock.com

Filosofický flashback

Jedna scéna z filmu Řek Zorba se lidem vrací, když jsou dně, říká psychiatr Cyril Höschl.

Ze seriálu: Psychorecenze

Cyril Höschl

Cyril Höschl

10. 7. 2012

Ptáme se odborníků: Jaká filmová scéna ve vás v životě vzbudila nejsilnější emoce? Proč? Jak si to jako znalec lidské duše vysvětlujete? Dnes odpovídá psychiatr Cyril Höschl.

„Nerad odpovídám na kategorické otázky typu nejlepší, nejsilnější apod., protože redukují vícedimenzionální skutečnost na digitální (ano-ne). Vždyť téměř v každém dobrém filmu je scéna, která vzbudí nejsilnější emoce.

Každá odpověď v této anketě tedy obětuje veliký kus pravdy ve prospěch scén, jež se opakovaně vracejí, jsou do značné míry paradigmatické a jejich síla je jaksi ověřována zevně.

V mých očích k takovým scénám patří závěr filmu Řek Zorba, kde se v symbolické podobě havárie lanovky na důlní dříví zhroutí všechno v životě obou hrdinů filmu. A tu začne z pomalého tempa accelerando magické a všeobsahující Theodorakisovy hudby a jedna ze dvou hlavních postav děje, mladý Brit řeckého původu Basil, vyzve starého veterána Zorbu (Anthony Quinn), ať ho naučí syrtaki (řecký tanec).

Následující scéna nenechá nikoho bez pohnutí a vrací se v životech každého z nás, kdo to viděl, jako filosofický flashback vždycky, když jsme úplně na dně.“

Diskuse 0