Téma k poslechu: Co se životem
Vyberte si své téma Předplatné
Foto: Thinkstock.com

Steve Jobs: Jsem vadný produkt

Z dětství si nesl těžká traumata. Film Steve Jobs je tak dobrý, že může změnit váš pohled na vztahy.

Ze seriálu: Psychorecenze

Jan Škoda

Jan Škoda

24. 11. 2015

„Nechci, aby naše počítače měly tvoje chyby!“ křičí na Steva Jobse jeho spolupracovník Steve Wozniak. Naráží na Jobsovy osobnostní rysy. Ten ale trvá na svém: produkty Apple budou uzavřené, nekompatibilní s výrobky jiných firem, nikdo se do nich nedostane, nikdo si je nevylepší. Až o mnoho let později génius v intimní chvilce přímočaře diagnostikuje, proč mu nefungují vztahy s lidmi: „Jsem vadný produkt.“

Ač se to tak z mnoha propagačních materiálů možná nezdá, nový film s názvem Steve Jobs opravdu není životopisem mrtvé legendy počítačového průmyslu, na jejímž výrobku teď dost možná čtete tuhle recenzi. Scenárista Aaron Sorkin vybral tři důležité momenty z profesionálního života tváře společnosti Apple a na jejich pozadí vehnal několik postav do spousty konverzačních válek v hodně klaustrofobické divadelní hře.

Ďábel nosí rolák

Spousta milníků v Jobsově životě v tomhle filmu chybí, pro scenáristu Aarona Sorkina (The Social Network) jsou totiž důležité úplně jiné věci. Hlavně tedy nepěkný vztah Jobse k dceři, který scenárista dření, co to jde. A jde to dobře. Steve Jobs režiséra Dannyho Boylea rozhodně promluví do letošního oscarového klání.

Anamnéza

Steve Jobs byl adoptované dítě. První rodiče ho vrátili, další rodina byla velmi racionální: adoptivní matka se rozhodla, že první rok nebude malého Steva milovat, aby ji to nebolelo, kdyby se neosvědčil a museli se s ním rozloučit. Suverénní vůdce si z raného dětství nesl těžká traumata. Díky výborné režii a hereckým výkonům může pozorný divák během filmu prožít – navzdory chladnému prostředí – velmi silné emoce a vhledy.

V kategorii nejlepší scénář pak rozhodně velmi razantně. Narativní strukturu Stevea Jobse tvoří zmíněné tři oddělené akty, každý z nich rámuje představení nového Jobsova výrobku. V roce 1984 je to Macintosh, v roce 1988 počítač NeXT a v roce 1998 iMac.

Naprostou většinu filmu tedy strávíme v předsálích, v maskérnách a na chodbách, kde se Steve (Michael Fassbender) připravuje na vystoupení.

Všechno se klasicky hroutí a nefunguje a do kolotoče marketingového kouzlení, mocenských čachrů, lámání charakterů a infarktů myokardu ještě vždycky nějak zasáhne Jobsova bývalá Chrisann a hlavně dcera Lisa, jíž velký šéf odpírá otcovství.

Sorkinovi jde o více či méně fatální srážky nervózních géniů v nedýchatelných prostorách. V prvním aktu se třeba celou dobu řeší to, že Macintosh nechce říct „Ahoj“. Pak ale chybí samotná prezentace a my se výsledek Steveova cepování ajťáků dozvíme až o mnoho desítek minut později, mezi řečí.

Steveovo pověstné přednáškové showmanství zkrátka není důležité. Můžete si ho pustit na Youtube, Sorkina s Boylem zajímá zákulisí.

Tam také do jisté míry dekonstruují jobsovský mýtus a smývají z něj pel poloboha. A to tím, že z něj dělají vlastně prvotřídního hajzla a samolibého robota, co všechny kolem sebe spíš jen tyranizuje. Ďábel nosí rolák a je na všechny okolo hnusný a do toho mu marketingová ředitelka Joanna Hoffman (fenomenální Kate Winslet) klepe na rameno, že se nestíhá.

I tak by se dal ve zkratce tenhle film definovat. Sorkinovi pak očividně nejvíce leží v žaludku Jobsovo chování k dceři, kterou zbytečně ostentativně odhání nebo zbytečná neochota uznat práci kolegy Stevea Wozniaka (Seth Rogen).

Steve, lidé nejsou stroje

„Ty výrobky, co děláš, jsou mnohem lepší než ty,“ řekne Jobsovi v jeden moment právě Wozniak a celý film je vlastně čekáním na to, jestli člověk, co cíleně vyrábí stroje, které nekomunikují s jinými stroji, dokáže na chvíli nebýt cynickou celebritou.

Využívejte celý web.

Předplatné

„Ona nemusela být hodná. Přesto je,“ definuje kdosi Jobsovu dceru Lisu před závěrem, kdy ze specifického důvodu na chvíli opustíme interiéry. Podle Sorkina není pravého úspěchu bez usmíření s rodinou, takže si můžete domyslet, jak to celé dopadne.

Ve scénáři také rozhodně nezůstalo místo pro samotnou tvorbu ve společnosti Apple, pro vytváření těch úžasných udělátek. „Nejsi designér, nejseš inženýr, techniku jsme ukradli. Co vlastně reálně děláš, že všude neustále čtu, že Steve Jobs je génius?“ ptá se v jednu chvíli Wozniak. Příznačné proto je, že druhou hlavní roli ve filmu má právě marketingová PR ředitelka v podání Kate Winslet, tedy osoba mnohem důležitější než všechny mozkové gigaprocesory v laboratořích Apple.

Steve Jobs je střízlivým, neadorujícím pohledem na mytického ředitele, i když určitě ne kompletním či správným. Vždyť Sorkin si jen propůjčil postavy, pár faktů a spoustu situací vyfabuloval. Tahle verze ale funguje jako naprosto vtahující, o život uhánějící drama s jiskřivými dialogy a s jedním géniem uprostřed, co postupně zjišťuje, že lidé nejsou stroje. A ti nejbližší už vůbec ne. Ten člověk může být kdokoliv, tady se jmenuje Steve Jobs.

Diskuse 0