Videosemináře: Učebna
Vyberte si své téma Předplatné
Foto: Thinkstock.com

Teorie všeho

Teorie všeho je milý příběh, nikoliv cesta do vnitřního života Stephena Hawkinga.

Ze seriálu: Psychorecenze

Jan Smetánka

Jan Smetánka

23. 3. 2015

Stephena Hawkinga obdivuji, i když o jeho soukromém životě nic moc nevím a jeho práci do hloubky nerozumím. Na Teorii všeho jsem vyrazil hlavně kvůli tomu, abych se o něm dozvěděl více. Čekal jsem hlubší sondu do jeho života, jeho způsobu myšlení a prožívání. Místo toho jsem obdržel milý, romantický příběh.

Dopředu jsem měl díky vesměs pozitivním recenzím lehká očekávání a ani jsem netušil, že se jedná o zfilmované paměti jeho bývalé ženy Jane. To jsem zjistil až při závěrečných titulcích a tím se také vysvětlil ten otazník, který se mi během sledování filmu urodil v hlavě.

Romantickou rovinou filmu se nese jednotící linka – je a bude to těžké, ale společně to zvládneme. Jako by si Jane chtěla pamatovat hlavně to dobré, nekonfliktní. A je to normální, mozek si ve vzdálených vzpomínkách příběhy upravuje podle potřeb. A nositel mozku to pak pokládá za prožitou skutečnost.

Jane si ve svých pamětech uchovává třicetiletou oddanost ke Stephenovi, ale už nás nepozve hlouběji pod intimní pokličku. Je to škoda, protože těch příležitostí k nakouknutí se postupně vynořuje požehnaně.

Sladká verze

Začátek filmu nás zavádí do Stephenových studentských let. Mladý génius poznává Jane a i jejich společným námluvám je věnován dostatek prostoru. Stephen se už během studií poprvé dozvídá o své nemoci. Lékaři mu dávají dva roky, ale tento fakt jeho čerstvou přítelkyni neodradí. Po svatbě se začíná rodina rozšiřovat.

S pomocí rodinného přítele Jonathana, ke kterému Jane nakonec odejde, je v rodině i dostatek úsměvu, problémy se nehrotí ani doma, ani navenek. Jane se drží, i když uvnitř asi trpí, děti vypadají šťastné. Všechno do sebe zapadá a spěje svým způsobem k happyendu. Role hlavních hrdinů jsou čitelné a předem odhadnutelné.

Zastavím se u několika momentů, ve kterých se Jane a autoři snímku nepouštějí do větších akcí, i když by tato peprnější a bolestivější část příběhu určitě zajímala nejednoho diváka.

Hawkingova práce

Stephenův handicap je fatální, z praktických každodenních činností je téměř vyloučen. Víme, že pracuje na něčem velkém, významném, ale nedozvíme se, s jakými konkretními nesnázemi se při své práci setkává.

  • Jak se vyrovnává s tím, že je géniem uvězněným ve vlastním nefunkčním těle a nedokáže své nadpozemské myšlenky komunikovat a předávat efektivnějším způsobem?
  • Jak konkrétně a technicky vypadá jeho akademická práce a psaní knížek, bestsellerů?
  • A jakou roli v tom celém hraje element času, který je paradoxně jedním z hlavních pilířů jeho celoživotního snažení? Dokáže světu to nejdůležitější předat a vysvětlit? 

Hawkingovy emoce

Jediný emočně vyhrocený moment nastává ve chvíli, kdy se Stephen po zjištění svého zdravotního stavu uzavírá do sebe a nechce k sobě nikoho pustit, ani Jane. Vnitřně se těžko srovnává s novou realitou. Vidíme Stephena rozčíleného, zoufalého, křičícího, bez kontroly. Prožívá začátek konce a dalo by se očekávat, že se v dalším ději s otevřenou a projevenou emotivitou setkáme i u více postav. To se ale nestane.

Postavy se v tomto ohledu drží zkrátka. Od té chvíle se snímek překlápí do emoční plochosti: křik a konflikt do romantického snímku nepatří. Také Stephenova prvotní zoufalost se brzy vzdaluje s tím, jak se zhoršuje jeho stav. Divák zůstává venku, mimo Stephenovo vnitřní prožívání, a může pouze usuzovat z minimalistických vnějších projevů, které nejsou nijak dramatické.

  • Co ale nadprůměrně inteligentní dospělý chlap uvnitř svého fyzického vězení skutečně prožívá?
  • Jak smýšlí o skutečné kvalitě a přínosu svého života? Cítí se na obtíž?
  • Lituje se občas? Propadá beznaději? 

Hawkingova rodina

Jedna z tajemných oblastí v příběhu Hawkingových je jejich intimní a sexuální život. Dvě ze tří dětí se narodily v době, kdy byl Stephen už připoutaný k vozíčku. V jedné scéně se s lehkostí a úsměvem dozvíme, že tohle Stephenovi funguje dobře. Ale detaily tvůrci opět nechávají na našich představách. Jak moc složitá a krkolomná mohla být ve skutečnosti sexualita manželů Hawkingových? V tomto ohledu je snímek příliš opatrný.

Rodinné vztahy mohou být hodně složité. Když do jedné rovnice zamícháme Stephenovo postižení, navenek zřejmou platonickou lásku a následně nevěru Jane s rodinným pomocníkem Jonathanem, rodiče, kteří si život svého nadaného syna asi představovali jinak, výchovu tří dětí a Stephenův příklon k pozdější opatrovnici, je k neuvěření, že tato konstelace ve snímku nevybouchla.

A ani se k tomu nepřiblížila – film postrádá výrazné rodinné a vztahové konflikty, které k normálnímu životu patří, a tím i důvěryhodnost, že sledujeme film natočený podle skutečné události.

Teorie všeho má ale i svou podstatnou geniální stránku: herecký výkon Eddieho Redmayena v roli Stephena. Už jen kvůli jeho herectví se vyplatí film vidět. A pokud se svým partnerem vyrazíte do kina za romantikou a milým příběhem, může to být příjemně strávený společný čas.

Diskuse 0

Jan Smetánka

Vydavatel a manažer Psychologie.cz, lektor v oblasti pohybu a relaxace

bodylab.cz