Internet nezměnil mechanismus našeho myšlení, soudí psychologové. Vědci z jiných oborů s nimi nesouhlasí.

Přední světoví myslitelé odpověděli na jednoduchou otázku: Jak internet ovlivňuje způsob našeho myšlení? Než se podíváme na jejich závěry, pojďme se nad tím nejprve zamyslet sami za sebe.

Mohlo by se zdát, že odpověď zvládneme jen tak od boku. Vždyť internet nás ovlivňuje na tisíc způsobů. Příklady můžeme hned sypat z rukávu. Přečtěte si ale znovu otázku. Ta se ptá na způsob našeho myšlení. Přemýšlíme jinak než dřív? Pokud ano, tak v čem je rozdíl? Než budete pokračovat ve čtení, dejte tomu chvilku a zkuste si odpovědět.

Hotovo? Přišli jste na něco, co jste si dodnes neuvědomili?

Psychologové změny popírají

Při hledání odpovědi se naše myšlenky mohou ubírat třeba tímto směrem: Internet nás zásobuje obrovským množstvím podnětů. Možná tím mění naši schopnost soustředit se na jednu věc. Možná nás ale naopak učí zvládat víc věcí najednou, informace vyhodnocovat a z mnoha možností vybrat to podstatné. Na síti najdeme fakta, která potřebujeme pro naše rozhodování. Nejspíš tedy děláme méně chybných kroků než dříve.

Hned se ale ozvou pochybnosti. Jaká fakta? Kdo má na internetu rozeznat objektivní informaci od reklamy nebo obyčejného blábolu? Naše úvahy se už odklánějí od podstaty věci – známé záludnosti internetu mají totiž pramálo společného se způsobem našeho myšlení. To se v souvislosti s používáním internetu nemění, tvrdí psychologové.

„Internet způsob našeho myšlení nijak nezměnil,“ odpovídá Joshua Green z Harvardu v anketě, kterou iniciovala organizace Edge, sdružující přední myslitele a vizionáře současnosti. „Poskytl nám přístup k informacím, ale nezměnil způsob, jak s nimi mozek nakládá.“

Také jeho harvardský kolega Steven Pinker je přesvědčen, že ani v budoucnu komunikační prostředky neovlivní existující mechanismus zpracování infomací v lidském mozku. Pinker i Green jsou psychologové a zaměřují se na samotný proces myšlení a rozhodování. Jejich postoj vystihuje pohled velké části odborné veřejnosti zabývající se studiem mozku a lidského chování.

Ztrácíme paměť a jistotu

Experti z jiných oblastí vědy se na věc dívají v širším kontextu a docházejí častěji k opačnému závěru: internet významně ovlivňuje naši mysl. Podle politologa Jevgenije Morozova jsou dnes lidé díky internetu zcela pohlceni současností a neohlížejí se zpátky. I nedávné události jsou díky rychlému přísunu nových zpráv hned zapomenuty.

Díky internetu si nemusíme pamatovat tak velké množství faktů jako dřív, upozornil fyzik Haim Harari. O to lépe se můžeme soustředit na samotné přemýšlení o nich, tvrdí. Podle Nassima Taleba, autora ekonomického bestselleru Černá labuť, nám záplava informací neposkytuje skutečné vědění, ale jen iluzi, že všechno víme, což může být v mnoha ohledech nebezpečné. „Když něco na internetu přijmu jako fakt, stačí pár kliknutí a najdu informaci, která to zpochybňuje,“ poznamenává v této souvislosti spoluzakladatel časopisu Wired Kevin Kelly.

Podle historika George Dysona se díky internetu mění tvůrčí postupy vědeckých pracovníků. Zatímco dříve musel vědec nejprve sehnat všechny potřebné podklady, dnes musí naopak nadbytek informací roztřídit na použitelné, nepoužitelné, zavádející či chybné, aby mohl začít seriózně pracovat.

Internet a zapomenuté technologie

Nezapomínejme, že internet se dá docela dobře přirovnat k technologiím, jež už vnímáme jako přirozenou součást naší mysli, soudí psycholožka Lera Boroditská. Už vznik písma totiž přinesl revoluční změny v mezilidské komunikaci. Možnost přenést pomocí kombinace symbolů myšlenky z hlavy na papír a šířit je napříč prostorem i časem působila ve své době jako čirá magie. Této fázi ale předcházel ještě větší zázrak – vznik řeči.

Technologie sama o sobě nemění mechanismus myšlení, v tom Boroditská s kolegy psychology nepolemizuje. Přesto nás však používané technologie zásadním způsobem ovlivňují. Každá revoluce v oblasti komunikace totiž posunula mysl člověka k další vývojové etapě.