Když se zamyslím nad tím, kdy překračujeme hranice, napadá mě hned několik situací a důvodů, proč nám to občas „ujede“, a zároveň několik způsobů, jak se vyhnout porušování vlastních záměrů. Ochota porušovat hranice se mění s věkem, zkušenostmi a možná snahou odstranit ze života zbytečný stres. Kdy jste naposledy udělali něco, čeho jste později litovali? Co způsobilo, že jste svou hranici překročili? Jaké to mělo následky?

Podle mě často porušujeme své zásady, když jsme naštvaní, smutní, frustrovaní. Tedy po delším stresu nebo pod vlivem emocionálně nabité situace. Naše rozhodování pak může být zkratkovité. Můžeme na druhé slovně zaútočit, jít do baru a přehnat to s alkoholem nebo podvést partnera, se kterým nám to nefunguje (a chceme ze vztahu odejít).

Překračování hranic však může mít i jiné příčiny. Například máme v danou chvíli posunuté vnímání vlivem alkoholu/drog či jiných látek, jsme lehkovážní, můžeme být ovlivněni svými přáteli, kteří takové jednání považují za normální, může nás lákat zkusit něco nového či zakázaného, chybí nám pocit vzrušení či adrenalin. Veškeré překračování hranic adrenalin částečně přináší, jenže kromě toho přináší také spoustu nepříjemností. Uvedu dva příklady.

Alkohol – jdeme do baru a strávíme zábavnou noc s přáteli, tancujeme, poznáme atraktivního člověka. Druhý den máme hroznou kocovinu, ale pamatujeme si na fajn večírek plný zážitků a zábavy. Příště očekáváme to samé. Jdeme tedy znovu do baru, přeženeme to, příliš se nebavíme, utratíme mnoho peněz a druhý den je nám strašně. Řekneme si, že to nestálo za to. A tak se to střídá, dokud nedojdeme k poznání, že převažují negativní zážitky, nebo si najdeme atraktivní alternativu, která uspokojí naše potřeby lépe. 

Pokud se budete snažit dělat to, co po vás chtějí druzí, ale sami s tím vnitřně nesouhlasíte, pravděpodobně budete překračovat hranice často. 

Někdy se to urychlí tím, že v opilosti uděláme něco, za co se dostatečně stydíme, stane se nám úraz, objeví se zdravotní problémy, případně máme jinou silnou motivaci ke změně. Znám několik lidí, kteří přestali pít tvrdý alkohol po tom, co skončili v nemocnici s otravou krve, po nevěře v opilosti nebo když tančili nazí na stole před partou právníků.

Každý má hranici jinde a každý si stav opilosti užívá jinak, proto někoho neláká popíjení vůbec, někdo pije často, ale nepřekračuje své hranice, a někomu může alkohol způsobit velké problémy. O závislosti na alkoholu mluvit nebudu, tam už je překračování hranic o něčem jiném. 

Nevěra – zde je to podobné, poprvé vám to možná přijde vzrušující, možná se stydíte nebo jen nedomyslíte důsledky, a pokud vám to projde, řeknete si, že se vlastně nic nestalo. Ale opak je pravdou. Něco se stalo, i když se to váš partner nikdy nedozví. Nevěra totiž ovlivní hlavně vás. Možná si po nevěře začnete říkat, že vám to prošlo, tak to zkusíte znovu.

Možná budete znechuceni sami sebou, možná začnete litovat partnera, který nic netuší, možná budete muset lhát a narušíte tak důvěru mezi vámi, možná ze vztahu, který jste nebrali příliš vážně, vznikne dlouhodobý vztah a váš partner se to jednou dozví, možná člověk, s kterým jste partnera podvedli, bude chtít situaci řešit a začne vás kontaktovat. Život je nevyzpytatelný.

Co tedy dělat pro to, abychom své vlastní hranice překračovali co nejméně?

• 1. Kde mám hranice?
  Uvědomte si, kde svou hranici máte… nepřejímejte hranice druhých, ignorujte to, co je správné podle sousedů, společnosti. Důležité je, jak se cítíte vy, pokud danou věc uděláte. V případě, že jste rádi výstřední/nevěrní a nestydíte se za to, je to vaše rozhodnutí.
  Pokud se budete snažit dělat to, co po vás chtějí druzí, ale sami s tím vnitřně nesouhlasíte, pravděpodobně budete překračovat hranice často. Ve vypjatých chvílích nebo v situacích, kdy se vaše kontrolní mechanismy oslabí, budete projevovat své pravé já. Raději se přijměte, než přizpůsobujte. Čím upřímnější k sobě budete, tím je pravděpodobnější, že budete šťastní.
• 2. Co mi to přináší?
  Zamyslete se, z jakých důvodů hranice překračujete. Řekněme, že se opíjíte a předvádíte na večírcích nebo podvádíte svého partnera. Proč to děláte? Co si tím kompenzujete? Máte pocit, že normálně nejste pro druhé atraktivní? Chcete pozornost mužů/žen a jejich obdiv? Zkoušíte, co všechno vám projde?
  Pokud přijdete na to, co vám chybí, možná vás napadne jiný způsob, jak si naplnit tuto potřebu bez stresu a výčitek. Pozornost můžete získat třeba úspěšnou kariérou, hraním v kapele, s partnerem si můžete promluvit o svých potřebách nebo si najít jiného, vzrušení můžete získat cestováním nebo extrémními sporty.
• 3. Stojí mi to za to?
  Promyslete si, jaké důsledky bude mít, když hranici porušíte. A udělejte to ještě před tím, než nastane situace, která vás k tomu bude svádět. Pokud půjdete na večírek s tím, že chcete hlavně vypnout a hned do sebe začnete házet panáky, je větší pravděpodobnost, že vám to „ujede“. Pokud půjdete na večírek s tím, že se chcete pobavit, pít decentně a popovídat si se zajímavými lidmi, asi hned zkraje nezačnete dvojitou tequillou. 
  Stejně tak když se podíváte na rozhodnutí podvést partnera. Zamyslete se v klidu, jaká pozitiva a negativa by vám přineslo, kdybyste to udělali. Bylo by to tragické, nebo je vám to tak nějak jedno? Jste schopni unést, že už po zbytek vztahu bude důvěra mezi vámi narušena? 
• 4. Co si nechci přiznat?
  Pokud máte problém s překračováním hranic v určitých situacích či náročných obdobích, je třeba řešit jádro problému, ne jen vaše jednání. Řekněme, že máte problém se vyrovnat s rozchody. Po nich se rychle vrháte do nových vztahů, které však rychle skončí, a vy se pak cítíte zneužití a litujete toho. Případně po rozchodu více pijete alkohol a chováte se promiskuitně.
  Lepší než řešit, proč jsem šel na večírek a našel si tam partnera/ku na jednu noc, a jak tomu příště zabránit, bude si uvědomit, že po ukončení vztahu máte větší potřebu si dokazovat, že jste stále žádoucí pro opačné/stejné pohlaví, a toto chování není příliš funkční. Přináší pouze krátkodobé zisky a zároveň dlouhodobé ztráty. Můžete tedy místo vztahů na jednu noc začít poznávat nové lidi jiným způsobem – přihlásit se na seznamku, tango či si frustraci vybít v posilovně. 
• 5. Udělejte si plán pro krizové situace.
  Víte, že bude pracovní večírek a nechcete jej zakončit v deset večer tím, že pozvracíte obuv ředitelovi, ani s recepční, která se na vás každé ráno tak hezky usmívá. Plánujte dopředu. Pokud budete na akci, kde je dostatek alkoholu, najezte se, nepijte tvrdý alkohol, víno prokládejte vodou… Případně – pokud víte, že když s alkoholem začnete, máte pak problém přestat – nepijte vůbec. Někdy je jednodušší si přiznat, že určitým věcem je lepší se vyhnout úplně, než se neustále vystavovat nebezpečným situacím. 

V případě, že hranice překročíte a druhé to zraní, přijměte své chování a neste za něj odpovědnost. Pokud jste podvedli partnera a víte, že s ním nemá cenu pokračovat, jelikož vám na něm nezáleží, rozejděte se s ním. Když s ním chcete zůstat, buďte upřímní a přijměte opatření, aby se to již nikdy nestalo.

Pokud jste se opili na večírku, dělali hlouposti a stydíte se za to, omluvte se a ujistěte druhé, že víte, že se stala chyba. Když budete své chování popírat a zlehčovat je, nejspíš se bude opakovat. Pokud jej však přijmete a rozhodnete se postavit čelem k důsledkům, je větší pravděpodobnost, že příště již stejnou chybu neuděláte.