Foto: Thinkstock.com
odemčené

Jít za svým snem? A co když nedojdu?

O těch, kteří vykročili za svým snem a neuspěli, se v motivačních článcích nedočteme.

Barbora Šťastná

Barbora Šťastná
Publicistka

6. 3. 2012

Ze seriálu: Šťastná Bára

Jasně, jít za svým snem je prima. Ale někdy se prostě musíme naučit mít rádi tu práci, kterou právě děláme.

Vystudovala jsem scenáristiku na FAMU a když občas čtu jména svých někdejších spolužáků v titulcích českých filmů, je mi trochu teskno.

Proč jsem hned po škole vklouzla do pohodlného zaměstnání v redakci časopisu? Proč jsem víc neriskovala, neměla vlastní vizi, nenapsala celovečerní scénář a nesnažila se ho někde udat? Proč jsem vyměnila uměleckého holuba na střeše za redakčního vrabce v hrsti?

Odpověď zní, protože jsem to tak prostě chtěla. A i když je mi to někdy líto (asi tak dvakrát, třikrát do roka, když mí ex‑spolužáci přebírají České lvy nebo uvádějí své filmové premiéry), pravda je, že chodit do normální práce mě vlastně docela baví. Baví mě přijít ráno do redakce první a v klidu si uvařit kafe. Baví mě poslouchat povídání kolegů. A ano, baví mě pravidelně každý měsíc v předvídatelném termínu dostávat výplatu.

Hýčkejte si vazby se svými kolegy. Trávíte s nimi tolik času, že ať chcete, nebo ne, začnou vám být svým způsobem blízcí.

Mohlo by vás zajímat

Vysoce myslící

Jsou chytří, schopní, úspěšní. Všechno se jim daří uhrát rozumem – všechno kromě vztahů.

Přečíst článek

Četla jsem spousty různých inspiračních článků o tom, že je nutné jít za svým snem, dát výpověď z nudné práce, pár let v žít v chudobě, riskovat všechno, zadlužit se, chodit na konkurzy, v garáži montovat svůj vynález nebo v chudém podnájmu psát svůj životní román… Ale málokdy se člověk dočte o těch zástupech lidí, kteří tohle všechno udělali a přesto se jim sen nesplnil, jejich vynález/román nikoho nezajímá a v tom chudém podnájmu zůstali na neurčito. Protože každý prostě není Steve Jobs.

Proto mě docela potěšilo, když jsem narazila na článek psycholožky a koučky Judith Sills o tom, jak mít rád tu práci, kterou právě teď máte. Bez ohledu na to, jestli to je nebo není vaše vysněné povolání.

Judith Sills radí:

  • Myslete na oblíbené momenty svého pracovního dne. Mohou přímo souviset s vaší prací (v mém případě jsou to třeba rešerše k článkům) nebo taky nemusejí (postávání u kávovaru).
  • Hýčkejte si vazby se svými kolegy. Jistě, kolegové z práce nemusejí být vaši opravdoví přátelé. Ale trávíte s nimi tolik času, že ať chcete, nebo ne, začnou vám být svým způsobem blízcí.
  • V každé práci se můžete něco nového naučit. I když to není třeba úplně to, co jste původně chtěli, jednou vám to může být k užitku.
  • Firemní večírky. Stravenky. Dovolená. Vstupenky zdarma do bazénu. To všechno vlastně vůbec není špatné.
  • Peníze. Když už nic jiného, kvůli nim stojí za to oblíbit si skoro jakoukoli práci.

Mé další postřehy na téma šťastnějšího života najdete na mém Šťastném blogu.

Články k poslechu

Nedokonalá

Možná si to potřebujete přečíst ještě jednou: je v pořádku nebýt ve všem na jedničku.

10 min

To není spravedlivé!

Malé děti se musí podělit o dort, velké třeba o rodinný majetek. Co to dělá …

18 min

Jak se (ne)vidíme

Partneři se ve vztahu navzájem hluboce ovlivňují. I když si toho nejsou vědomi.

12 min

Přátelství mimo věk

Proč vyhledávat a jak budovat přátelské vztahy napříč generacemi?

11 min

AI Buddha

Umělá inteligence nemá ego. Co když se neprobudí k nadvládě, ale k soucitu?

9 min

6. 3. 2012

Načítá se...
Načítá se...
Načítá se...

Nejlépe hodnocené články

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.