Možná to je bizarní, ale jednou z věcí, která mi doopravdy dělá radost, jsou smutné filmy.
Nemyslím dojemné romance se slzopudným finále, ale filmy, které jsou opravdu smutné. Nebo temné, depresivní, mrazivé, drásavé, melancholické.
Když jsem na stránkách časopisu Empire objevila žebříček deseti nejdepresivnějších filmů všech dob, ani mě nepřekvapilo, že nejméně pět z nich patří k mým vůbec nejoblíbenějším.
Z depresivního empirovského žebříčku vybírám:
Requiem za sen
Paní ve středním věku (Ellen Burstyn) fatálně propadne práškům na hubnutí, zatímco její syn (Jared Leto) a jeho dívka (Jennifer Connelly) ujedou na heroinu. Film režiséra Darrena Aronofskyho není jenom smutný, je nezapomenutelně děsivý.
Leaving Las Vegas
Nicolas Cage v roli neúspěšného scenáristy‑alkoholika přijíždí do Las Vegas, aby se tam upil k smrti. Pomáhá mu v tom prostitutka (Elizabeth Shue). Ke sladkobolné romanci je sice jen krůček – malý krůček -, ale skončí to tak, jak má. Špatně.
21 gramů
Příběh několika životů, zničených (mimo jiné) tragickou autonehodou, je vyprávěn na přeskáčku. Od tragického finále k výchozí idylce. Výsledek je přímo drásavě smutný.
Hrob světlušek
Čtrnáctiletý sirotek se na konci druhé světové války snaží postarat o svou čtyřletou sestřičku, ale nakonec oba umřou hlady. To vše v podání roztomilých postaviček japonského anime. Když byl film promítán v japonských kinech, diváci pak prý museli povinně zhlédnout ještě jeden, veselejší snímek, aby se vzpamatovali.
Tanec v temnotách
Björk coby česká imigrantka dře od nevidím do nevidím (doslova, protože ztrácí zrak), aby vydělala na operaci očí pro svého syna. Kromě toho, že oslepne, je také nespravedlivě obviněna, odsouzena a oběšena.
… a do smutného Top 10 přidávám:
Prolomit vlny
Emily Watson v roli naivní, nábožensky založené dívky je svým zmrzačeným mužem donucena mít sex s každým, kdo jí přijde do cesty. Dívenka uvěří, že je to vůle Boží.
4 měsíce, 3 týdny a 2 dny
Název filmu udává dobu trvání nechtěného těhotenství rumunské studentky, která se v Bukurešti roku 1987 rozhodla podstoupit ilegální potrat. Film ji sleduje s mrazivě nezúčastněným odstupem.
Vyobcovaná
Šestnáctiletá Xiu Xiu (je to Číňanka, takže vypadá na dvanáct) je v roce 1975 v rámci velké kulturní revoluce poslána na venkov, aby pomáhala nemluvnému pastevci ovcí. Ve snaze zachránit se se stane sexuálních hračkou místních stranických funkcionářů.
Hard Core Logo
Fiktivní dokument o punkové kapele na turné začíná naoko vesele, ale čím déle ho sledujete, tím je vám jasnější, že nemůže dobře skončit.
Melancholia
Režisér Lars von Trier je v tomto výčtu zastoupen hned třikrát. Nejspíš proto, že má s depresí své zkušenosti. Melancholia – přestože končí zničením našeho světa – je film příliš krásný na to, aby mohl být doopravdy depresivní. Do smutného Top 10 patří jako sladko‑smutný dortík na závěr.
A u kterých filmů smutníte vy?
Líbí se vám Psychologie.cz?
Máte dvě možnosti, jak s námi zůstat v kontaktu – rovnou nás podpořit a připojit se, nebo jen zdarma dostávat naše newslettery.
