Vyberte si své téma Přístup k hlavnímu obsahu
Foto: Thinkstock.com

Chci toho dělat míň

Předsevzetí dělat toho míň je jedno z nejtěžších, které jsem si kdy dala.

Ze seriálu: Šťastná Bára

Do prvního školního týdne pokaždé vstupuji s lehce staženým žaludkem a jen velmi nejasnou představou, jak proboha časově skloubím všechny kroužky, které navštěvují mé děti (k hodinám piana, malování a taekwonda nám letos přibude ještě flétna), psaní domácích úkolů s čerstvým prvňákem, návštěvy v logopedické ordinaci, psaní blogu, svoje běhání a tisíc dalších věcí s faktem, že bych měla minimálně osm hodin denně sedět v práci.

Nejde to. Prostě to nejde, říkám si. Tedy, ono to vždycky nakonec nějak jde.

Co bych měla z rozvrhu vyškrnout, když každá jednotlivá věc má nějaký důvod a zdá se mi svým způsobem nutná?

Většinou to jde za cenu, že pokoutně utíkám z práce, na všechny kroužky dobíhám s dětmi pozdě a zchvácená. Že spím šest hodin denně nebo míň. Že píšeme úkoly v půl osmé večer. Že pořád někomu telefonuju a omlouvám se, že to odevzdám později.

Nedávno mě na blogu Cala Newporta, profesora na univerzitě v Cambridge, doslova nadchl otevřený dopis přepracovaným studentům, kterým radí, aby toho dělali míň (a tím pádem lépe).

Dělat toho míň je nesmírně osvobozující představa. Zároveň jsem si ale uvědomila, že rozhodnout se dělat míň je daleko těžší než opak – tedy dělat víc. Čeho přesně bych se měla vzdát? Co bych měla z rozvrhu vyškrnout, když každá jednotlivá věc má nějaký důvod a zdá se mi svým způsobem nutná?

Rozhodnutí dělat míň má spoustu různých důsledků. Tak například:

  • Odmítat příležitosti, které (tak mi to alespoň vždycky připadá) se neodmítají.
  • Říkat ne na nejrůznější nabídky, které jsem dřív automaticky přijímala.
  • Smířit se s tím, že třeba budu mít míň peněz.
  • Akceptovat, že moje dcera po pěti letech přestane hrát na piano, i když je v tom docela dobrá.
  • Vzdát se některých ambicí a plánů a odolat nejrůznějším pokušením.

Tuším, že by to za to stálo. Přesto se mi zdá, že předsevzetí dělat toho míň je jedno z nejtěžších, které jsem si kdy dala.

Mé další postřehy na téma šťastnějšího života najdete na mém Šťastném blogu.

Psychologie.cz je společným dílem...

...psychologů a psychoterapeutů a vás, čtenářů. My píšeme, natáčíme, radíme, upřímně sdílíme naše profesní i osobní zkušenosti. Vy nám posíláte náměty a skládáte se na honoráře autorů a provoz webu. Díky tomu můžeme psát a mluvit jen o věcech, které dávají smysl. Nemusíme brát ohled na vkus masového publika ani na zájmy inzerentů – na našem webu nenajdete jejich reklamy ani PR články.

Jako předplatitelé získáte neomezený přístup k hlavnímu obsahu, budete moci kdykoli sledovat naše online kurzy a přednášky, otevře se vám možnost využívat naši poradnu a také ulevíte očím, protože články budete moci nejen číst, ale i poslouchat. Platba je jednoduchá a bezpečná. Pro představu: roční předplatné vás vyjde na 31 korun týdně, to je jako deci vína nebo jedno malé pivo. Připojte se k nám a podpořte nás. Děkujeme.

Varianty předplatného

Články k poslechu

Procitnout z deprese

Deprese může být příležitostí k životní změně. Předchází jí sestup do nevědomí.

31 min

7. Mentální zlozvyky

Některé způsoby uvažování nám zkrátka škodí. Proč se jich vlastně nechceme vzdát?

24 min

Klíč k silné imunitě

Stres je energeticky nejnáročnější provoz organismu. Kde a jak si vybírá svou daň?

22 min

Bolest ztráty

Čím to je, že někdo ztrátu blízkého člověka ustojí, a jiného zničí?

12 min

6. Spirála myšlenek

Tok myšlení a emocí můžeme ovládat. Kdo je toho schopen, má lepší život.

23 min

Otevřít audio sekci