Pohyb rozehrává v našem organismu řetězec skrytých reakcí, které mají ovšem velmi zřetelné dopady. Tak může například pravidelné běhání zlepšit náš vztah.
Výhody, které přináší cvičení našemu tělu, jsou nám dobře známé. Jak ale cvičení ovlivňuje naši psychiku? Možná budete překvapeni. Zde je sedm způsobů, jakými se vám vaše psychika odvděčí, když se trochu rozhýbete.
1. Kvalitní spánek
Lidé, kteří cvičí, mají dvakrát vyšší šanci, že se dobře vyspí. A nejen to – u necvičících je rovněž dvakrát větší šance, že si budou během dne připadat ospalí, a tak bude klesat i jejich soustředěnost, motivace apod. Dobrá zpráva je, že nevadí, pokud přes den na pohyb zapomenete – je totiž jedno, v jakou denní dobu byste cvičili.
2. Snižování úzkosti a zlepšování odolnosti vůči stresu
Cvičení snižuje úzkost, a to jak akutně, tak i preventivně. Správná aktivita mozku závisí na křehké rovnováze mezi aktivací a tlumením, přičemž tlumivých neuronů je cca 20 % a komunikují zejména přes GABA neurotransmiter (jehož účinky mimochodem napodobuje alkohol).
Přílišná excitace ve stresové situaci může být vnímána jako úzkost až panika, včetně souvisejících tělesných projevů jako bušení srdce a ztížené dýchání. Cvičení posiluje aktivitu tlumivých neuronů a mozek pak lépe tlumí příliš intenzivní reakci na stres (úzkost).
3. Lepší paměť a orientace v prostoru
Když cvičíme, zvyšujeme tím aktivitu serotoninových neuronů v hipokampech, které stimulují tvorbu nových neuronů a tím pomáhají zlepšovat paměť a orientaci v prostoru. Hipokampus je párové mozkové centrum související právě s těmito mozkovými funkcemi, a třeba při Alzheimerově nemoci bývá jednou z prvních zasažených oblastí.
Zvětšení hipokampů o několik procent je dobře patrné i u seniorů po sedmi týdnech mírného tréninkového režimu, a mělo za následek zpomalení stárnutí o cca dva roky.
4. Doplňková léčba při užívání antidepresiv
Cvičení přináší úlevu při depresivních stavech, a to i pacientům dlouhodobě trpícími depresemi. Po tréninkovém programu téměř 30 % pacientů dosáhlo úplného ustoupení deprese, 20 % pak prokázalo jasné zlepšení svého stavu. Pohybová aktivita se navíc ukazuje i jako účinná prevence deprese.
5. Vyšší mentální výkon
Aerobní cvičení zlepšuje mentální výkon u lidí všech věkových kategorií. Prostředníkem mohou být různé mechanismy, třeba i nárůst BDNF (Brain‑derived neurotrophic factor), což je látka podporující růst, větvení i opravu neuronů. Ze cvičení profituje naše schopnost soustředění, multitaskingu i plánování, a souhrn těchto efektů pak můžeme subjektivně vnímat jako jasnější a snadnější myšlení.
6. Zvýšení sebevědomí a lepší sexuální život
Příroda, resp. „zelené prostředí“ jako třeba park nebo les, ve spojení s aktivním pohybem zvyšuje pocit pohody a sebevědomí již po pěti minutách. Delší cvičení pak zvyšuje spokojenost s vlastním tělem, a dvě až tři hodiny fyzické aktivity týdně vedlo u mužů k častějšímu a lepšímu sexu. U žen zase aerobní cvičení krátkodobě zvyšovalo vnímavost na erotické podněty. Není překvapivé, že když cvičení prospívá tělu i duši, odrazí se i na lepší sexualitě.
7. Vyvážení pracovního a rodinného života
Jeden z výzkumů dokládá, že cvičení může být podpůrným faktorem při vyvažování pracovního a rodinného života. Fyzická aktivita po práci může sloužit jako symbolická tečka za povinnostmi a celkově napomáhat vyvažování pracovního a rodinného života. Při řešení pracovních problémů vám přitom cvičení může pomoct i tím, že povzbudí vaši kreativitu.
Těchto sedm způsobů, jakými cvičení podporuje psychické zdraví, může být dobrou motivací do začátku aktivnějšího a spokojenějšího života. Stačí začít malými krůčky a vaše psychika vás postupně začne odměňovat. Cvičení máme rovněž „zapsané v genech“ a z evolučního hlediska existuje zajímavé vysvětlení vztahu mezi tělesnou zdatností a psychickou pohodou.
Když totiž nejsme dostatečně tělesně fit, nastupuje úzkost, abychom se vyhnuli i domnělým hrozbám. Naproti tomu když jsme v dobré kondici, umíme se s výzvami lépe poprat. Přeji vám tedy, aby špatná nálada pro vás nebyla překážkou, ale důvodem ke cvičení.
Zdroje:
Barton, J., & Pretty, J. (2010). What is the best dose of nature and green exercise for improving mental health? A multi‑study analysis. Environmental science & technology, 44(10), 3947–3955.
Colzato, L. S., Szapora, A., Pannekoek, J. N., & Hommel, B. (2013). The impact of physical exercise on convergent and divergent thinking. Frontiers in human neuroscience, 7.
Greenwood, B. N., Spence, K. G., Crevling, D. M., Clark, P. J., Craig, W. C., & Fleshner, M. (2013). Exercise – induced stress resistance is independent of exercise controllability and the medial prefrontal cortex. European Journal of Neuroscience, 37(3), 469–478.
Klempin, F., Beis, D., Mosienko, V., Kempermann, G., Bader, M., & Alenina, N. (2013). Serotonin is required for exercise‑induced adult hippocampal neurogenesis. The Journal of Neuroscience, 33(19), 8270–8275.
Mammen, G., & Faulkner, G. (2013). Physical activity and the prevention of depression: a systematic review of prospective studies. American journal of preventive medicine, 45(5), 649–657.
Schoenfeld, T. J., Rada, P., Pieruzzini, P. R., Hsueh, B., & Gould, E. (2013). Physical exercise prevents stress‑induced activation of granule neurons and enhances local inhibitory mechanisms in the dentate gyrus. The Journal of Neuroscience, 33(18), 7770–7777.
Voss, M. W., Nagamatsu, L. S., Liu‑Ambrose, T., & Kramer, A. F. (2011). Exercise, brain and cognition across the life span. Journal of Applied Physiology, 111(5), 1505–1513.
White, J. R., Case, D. A., McWhirter, D., & Mattison, A. M. (1990). Enhanced sexual behavior in exercising men. Archives of Sexual Behavior, 19(3), 193–209.
Young, M., & Penhollow, T. (2004). Sexual desirability and sexual performance: does exercise and fitness really matter?. Electronic Journal of Human Sexuality, 7.
